 |
| Úspěch nepříjde k tobě..ty musíš přijít k němu. |
...tak přesně tento dotaz mi byl položen, a ne jednou. Nebudu vám kopírovat nějaké typy a rady z chytrých ženských magazínů, vlastně ještě ani pořádně sama nevím, o co všechno bych ráda napsala :D Každopádně byl článek na toto téma celkem žádaný a proto bych se tomuto tématu ráda věnovala. Berte to tedy spíše jako jakousi mou úvahu, zkušenosti a doporučení ;)
Začala bych asi tím, že už jenom to, že se musíte nutit, není zrovna ideální. Protože když něco neděláte z vlastní vůle, ale prostě proto, že musíte, není velká pravděpodobnost, že u toho dlouho setrváte. Nikdo nechce dělat celý život něco, co mu nepřináší radost. Já, když si nařídím nějaký režim, který mi nevyhovuje, v 99% skončím nejpozději 3. den a vracím se k tomu, co mi bylo příjemnější a pohodlnější.
Přesto chcete svůj život změnit a začít žít zdravě? Pak si prostě musíte najít tu svou cestu, která vám bude vyhovovat :) Nikdo neříká, že musíte měnit svůj životní styl od základů. Začněte postupně, naučte se milovat nové, zdravé!, druhy potravin. Zkuste si najít pohyb, který vás bude bavit a přinášet vám radost. Nemusíte hned najet na režim 5x týdně. Já už se o nějaký ten zdravý životní styl pokouším nějaký ten rok. Intenzivněji spolu i s cvičením bych řekla tak 3 roky. A až teď začínám mít pocit, že jsem se dostala k tomu opravdu zdravému životnímu stylu. Bez přejídání, bez chutí na sladké/slané, bez zbytečných chemických látek v potravinách, bílého cukru, bílé mouky...a nic mi nechybí :)
 |
| Přemýšlejte o tom, že se snažíte tlačit auto do kopce. Když kousek sklouzne, vy ho chytíte a budete pokračovat v tlačení, neztratíte mnoho. Pokud sklouzne a vy ho necháte sjet úplně, budete muset jít zpět na začátek kopce a začít úplně znovu. Při hubnutí je to stejné. Akceptujte malé uklouznutí a nepřestávejte se snažit. Proč šplhat na stejný kopec dvakrát? |
Pak je tu možnost, že už jste jídelníček upravili, pravidelně cvičíte, ale i tak vám stále přijde, že si něco odpíráte a trocha toho nucení tam pořád musí být. Pak si klidně občas dopřejte to, co máte rádi. Budu se opakovat, ale když se budete řídit heslem všeho s mírou, nikdy nic nepokazíte, ba naopak :) Hlavně se do ničeho nenutit! Ale to už víte ;)
Kdybych mohla něco doporučit z vlastní zkušenosti, tak by to bylo asi tohle: Vytrvejte, hledejte na tom to nejlepší a užívejte si to! Myslete na to, proč vám tento životní styl dělá takovou radost :) Jak už jsem psala někdy na konci minulého roku, když budete poslouchat své tělo, ono vám samo řekne, co chce. Dlouho jsem jedla víceméně zdravě, ale postupně jsem začala zjišťovat, že jisté potraviny už nepotřebuji. Ať to byly sladké jogurty, mléčné rýže, klasické bílé pečivo, už ani ty rozinky a oříšky v čokoládě mě nelákají. Myslím, že čím více si začnete zvykat na zdravou stravu, tím více ji bude vaše tělo vyžadovat :) A čím déle budete zdravě jíst, o to víc vám pak bude špatně, když se přejíte něčím nezdravým. (věřte mi, nic příjemného :D)
 | |
| Cesta k úspěchu ve fitness: počáteční úspěch -> překážky a kroky zpět (kde většina lidí skončí) -> vytrvalost -> dosáhnutí cíle |
Stejně tak cvičení. Zkuste se o něco více soustředit, když cvičíte. Myslete na to, co cvičíte, proč cvičíte. Co vám to přinese? Zjistila jsem, že když se před a během cvičení naladím na tuto vlnu, mám pak z něj mnohem lepší pocity. Při příchodu do fitka přemýšlím nad tím, co mám před sebou. Říkám si, jak jsem se na to těšila a že si to musím užít, když už tu jsem. Myslím na to, co je mým cílem. Proč vlastně dřepuji se 40Kg? Proč bezradně visím na hrazdě a snažím se udělat přítah? :D Vštěpuji si do hlavy co je můj cíl, čeho díky toho všeho dosáhnu :) Možná vám to bude připadat přehnané, ujeté...ale já v tadytu psychickou část celého tohohle procesu poslední dobou hodně věřím a myslím, že na tom něco bude. Už jenom to, že mě to všechno mnohem víc naplňuje, odpovídá za vše :)
Tak jsem se zase poněkud rozepsala a sklouzla spíše k mým pocitům. (jak jinak :D) Ale i tak doufám, že vám tento článek alespoň něco přinese. Na co jsem chtěla poukázat je hlavně to, že vás to prostě musí bavit. Ještě lépe, když si to zamilujete. Pak jde všechno samo a nepotřebujete rady, jak se donutit. Najděte si na tom to své! Nemusíte hned všechno dodržovat striktně. Hlavně to dělejte s radostí :)
 | |
| ÚSPĚCH není vždy to, co je viditelné na první pohled |
...................................................................................................................................
FACEBOOK - STRÁNKA
FACEBOOK - SKUPINA
FORMSPRING
Krasny clanek !!! Myslim, ze jsem zhruba tak v pulce cesty - porad me lakaji ty nezdrave veci, ale jen ve slabsich chvilkach, kdyz jsem pres tyden v praze, tak na ne ani nepomyslim a je mi skvele, ale doma, kdyz vyjedu ze sveho rezimu, tak to obcas nejde xD ale se cvicenim jsem myslim trochu dal, naucila jsem se sama sebe namotivovat a dokonce uz si obcas cvicim i doma, coz jsem predtim nikdy nevydrzela dyl nez 2 minuty, nez jsem odbehla delat neco jineho :D
OdpovědětVymazatSuper článek Moni a můžu naprosto odsouhlasit, cos napsala...Co jsem začala zdravěji jíst, nemám na čokoládu a sladkosti ani chuť (což mě ale nesmírně těší :-)) ). Horší je, že si všichni kolem myslí, že to dělám jen "dočasně a abych zhubla" a snaží se do mě čokoládu všemožně nacpat i přes odmítání. Já to naštěstí zvládám.
OdpovědětVymazatNebo třeba alkohol. Rozhodla jsem se (až na občasnou sklenku vína) nepít. A zase jsem narazila, nikdo to nechápe, kamarádky se dokonce i trochu naštvaly, že s nima nechci pít....
Takže větší boj paradoxně s okolím než se sebou samotnou :)
To tě úplně chápu, taky to tak mívám. Teda lidi, co s nima jsem pořád a často už pochopili, že to nedělám jenom kvůli hubnutí :) Ale třeba lidé, co potkám občas, to prostě nedokážou pochopit no. To samé s alkoholem. Mě vlastně ani moc nechutná a piju jenom opravdu vyjímečně, když mám chuť. Ani nevyhledávám různé "akce", kde se pije. Ale lidé to taky věštinou nechápou a snaží se člověka všemožně přemlouvat... Ale tak hlavně, že jsem sami spokojené, no ne? :)
VymazatAno, přesně tak :) I když pořád tak trochu doufám, že objevím nějakého "milovníka zdravého životního stylu" tady u nás, abychom mohli "bojovat" spolu :))
OdpovědětVymazatNo a právě proto jsem ráda, že si můžu počíst tady na blogu :))) Pamatuju si přesně, jak jsem se k "tobě" kdysi dostala přes vajíčkové muffiny, které jsem googlila :-D
Já mám jejlepší kamarádku, která na tom je stejně jako já, co se zdravého životního stylu týče. Bohužel mi ale odjedla do Kanady. Ale mám alespoň velké množství online nadšenců, se kterými to nadšení může sdílet :)
Vymazathezky napsáno :)
OdpovědětVymazattakhle otázka, jak se donutit, mně vždycky "rozčílí", protože na to žádný recept není, každý si musí sám uvědomit, jestli chce dobře vypadat a dobře se cítit a být zdravý, nebo být líný a rozkydlý jak puding :D neumím si představit že bycj často jedla smažená a tučná jídla, bylo by mi akorát těžko a neměla bych žádnou energii....
a navíc zdravé jídlo je tak dobré, je tolik možností, "nových" surovin co se dají použít, pořád je co zkoušet:)
s tím cvičením je to hlavně o pevné vůli, možná by to ode mě moc lidí nečekalo, ale tak z 90% se k cvičení musím nutit, většinou se mi strašně, ale strašně nechce, ale ten pocit potom je k nezaplacení :) a tak s pomocí pevné vůle cvičím 5-6x týdně a mám ze sebe lepší pocit:)
Taky už si to teď nedokážu představit, cpát se celé dny tučným. A že se do cvičení musíš nutit bych taky neřekla, většinou o tom píše tak nadšeně :D
Vymazatto je vždycky nadšení po cvičení, když docvičím, říkám si jak to cvičení miluju....ale předtím a během si říkám, jak to nesnáším :D:D
VymazatSuper článek. Já si vždycky vzpomenu, když se mi nechce cvičit, jak dobře se po tom cítím...a pak se mi jde co toho cvičení hned lépe. Paradox je, že čím více cvičím, tím větší mám do něj chuť a naopak si to nechci pokazit jídlem. Takže je tam jistá úměra, že čím více se snažím, tím lépe jde vše dodržovat;)
OdpovědětVymazatPřesně tak, čím více naplno do toho jdu, o to větší chuť mám dělat všechno pořádně :) A jsem jídlo kazila právě ve dny, kdy jsem necvičila :D
VymazatDřepuješ se 40 kily? :O kolik udeláš opakování v jedne sérii? :)
OdpovědětVymazatZatím jsem se 40 kily jela asi jenom jednou, chtěla jsem to zkusit a jela jsem 8 opakování. Teď dávám 30-35 kilo po 12 opakování v jedné sérii :)
VymazatPěkně napsané! Hlavní je si uvědomit proč to dělám, nedělám to pro ostatní, ale jen a jen pro sebe, pro svoje zdraví.
OdpovědětVymazatŽádný univerzální recept samozřejmě neexistuje, každý si musí najít svoji cestu. Každý nemusí cvičit v posilovně nebo podle Jillian, je potřeba si najít to svoje, protože sport musí bavit!
Přesně tak, děláme to pro sebe. A každý tak, jak mu to nejlépe vyhovuje! To je jediná správná cesta :)
VymazatSkvělý článek...s jídlem si myslím ,že jsem na dobré cestě ,ale ještě se občas stane spíš někde na náštěvě ,že něco nezdravého uzobnu! ale věřím tomu ,že se to spraví :-) Mě lidi taky docela nechápou hlavně v práci ,pže pracuji v resturaci tak si myslí ,že jen chci hubnout proto jím zdravé věci....ale nechápou,že nechci do sebe tlačit ,jak oni furt smažené ,tučné...atd.a že to dělá pro sebe a baví mě to!!A s cvičením nemám problém,baví mě to....i když při cvičení si někdy zanadávám ,ale ten pocit po je prostě božííí :-D
OdpovědětVymazatA dnes na snídani jsem si dala tvoje špaldové palačinky ,skvělé!! Budou asi častěji na snídani :-)
Kráný den ,Míša
Ono to občasné uzobnutí taky nevadí :) A jsem ráda, že ti palačinky chutnaly! :)
VymazatPerfektní článek! :))
OdpovědětVymazatJá osobně tedy vůbec nemám problém s pohybem, za ty téměř 2 roky aktivního a pravidelného pohybu jsem se naučila disciplíně. Jak si mi spousta lidí stěžuje, že by neměla takovou vůli, aby cvičila doma, tak s tím už problém nemám.
Potíže mi zatím stále tropí strava. I když je pravda, že za tu dobu, co jsem se začala zajímat o zdravý životní styl, už je to mnohem lepší a udělala jsem velký krok vpřed. :))
A to "přejezení se" (mě mnohdy stačí i pár soust) něčím nezdravým a následné bolesti břicha apod. problémy, to velmi dobře znám. :D
Moc hezký článek... u mě je ještě brzy na nějaký závěr, zatím se pořád učím. Co mi ale třeba pomáhá, když mam chutě sníst celou ledničku... uklidnim myšlenky, řeknu si proč bych to jedla, žádné uspokojení mi to stejně nepřinese a bude mi akorát blbě a budu mít výčitky svědomí. To mě většinou odradí. A cvičení? Tam větší problémy nemám, naopak jsem nešťastná z toho, že nemůžu cvičit tolik, kolik bych chtěla - kvůli zádům.
OdpovědětVymazatHned jsem klidnější, když zjišťuju, že tvoje cesta trvala 3 roky k tomuto pocitu. Pořád jsem si říkala, že to musí být HNED.
OdpovědětVymazatJídlo je můj největší problém. Většina zdravých věcí mi nechutná. Ale jak se říká, že zdravý životní styl se buduje celý život a to mě uklidňuje. Zatím považuju za malý úspěch pravidelné cvičení, začala jsem snídat, naučila se nahrazovat různá jídla, jím pravidelně a i když mám pořád stejnou váhu jako na začátku hubnutí, jsem se sebou mnohem spokojenější ;)
To je velký úspěch! Určitě ne nic malého :) Ono zdravý životní styl je cesta na celý život, tudíž se i celý život buduje. Radši se zamilovávat postupně a trvale, než zažít takové to "bláznivé pobláznění" na začátku, co rychle vyprchá :) A sedí to na všechny oblasti, jak láska k chlapům, tak k zdravému životnímu stylu :D
VymazatU mě to bylo trochu povrchnější. Děsně se mi líbila postava Zuzky Light a fakt jsem se rozhodla, že chci tak vypadat. Pak mě u toho držely "ohlasy" okolí. Všichni takový obdiv, lichotky, ... nemůžu teď hodit zpátečku. Ty ostatní věci jako více energie, větší síla, lepší nálady přišly posleze až jako sekundární výhra.
OdpovědětVymazatTo jsme na tom podobně. Taky si pamatuji, jak jsem říkala, že budu jednou vypadat jako Zuzka :D Časem už to nebylo ani tak o tom, že jsem chtěla dokázat, že na to mám, ale spíše o tom, že mě to opravdu začalo bavit :)
Vymazatahoj, když se bavíte o té postavě, tak co když Vám okolí opakuje, že jste vypadala lépe předtím? Přítel Vám opakuje, že ho tlačíte kostma, rodina tvrdí, že byste měla něco přibrat, že to není pěkné a přitom vážíte tabulkově normálně (55 kg/170cm)? Bojím se teď dělat kardio, abych víc nezhubla a nepřišla o ženské křivky, tak aspoň posiluju s lehkými vahami.
VymazatJak pak hledat motivaci, když se nikomu (včetně mě) tělo Zuzky Light nelíbí, z cvičení bolí klouby a kromě toho, že je to zdravé a měla bych to dělat mě k tomu nic netáhne? Jaké mít cíle?
No vždycky je to o tom, abys byla spokojená :) Zdravě se dá žít za všech okolností - pokud chceš hubnout, udržovat, nebo přibírat. Vždycky se najde pohyb a strava, se kterou je to možné. Z tvého příspěvku teď nevím jistě, zda tě ten pohyb opravdu baví a chceš ho dělat. Pokud se chceš hýbat, ale nechceš hubnout, nevidím v tom žádný problém. Jednoduše začni více jíst - ne každý sportující musí nutně hubnout. Co třeba závodní sportovci, co mají kardio několikrát týdně? Taky musí vše podpořit stravou ;) Ale když sama píšeš, že tě k tomu nic netáhne, tak ti asi nic moc neporadím. Pokud to sama nechceš, tak asi neexistuje rada na to, jak to začít chtít. Na to si musíš přijít sama. Buď to zkusíš a začneš objevovat "kouzlo" zdravého životního stylu nebo se můžeš přiklonit k jinému životnímu stylu ;)
VymazatTak já jsem asi divná, ale já i přesto, že mě zdravý životní styl a cvičení baví, tak mám někdy chuť na sladké, zvlášťě o víkendu, kdy nestíhám svačinu dopoledne, protože déle spím:)) Ale obdivuju ty, co mají tu vůli si nic navíc nedát:)
OdpovědětVymazatMíša
Neříkám, že chuť nemám, ale tak nějak mi teď více chutná sladké ve formě sladkých snídaní, proteinových pudinků, tvarohů s ovocem a oříšky, proteinových tyčinek... To ostatní mě ani nijak neláká. Není to o vůli si nedat. Kdybych chtěla, tak si dám. Taky občas tu chuť dostanu a nechci si nic odpírat. Ono to tělu taky až tak neuškodí, spíše naopak :)
VymazatKrásné zamyšlení,motivující.
OdpovědětVymazatA obrázek se zajícema je perfektní :D
Moc pěkný článek.
OdpovědětVymazatJá se musím přiznat že kupodivu mi jídlo problém nedělá, dokonce mě ani večerní žravky od začátku nepřepadají. Cvičení je taky v pohodě. Dokonce mám spíš problém dát si den volna. Ale co mě dělá problém je to brát s lehkostí. Tak nějak automaticky. Stále nad tím musím přemýšlet a plánovat. A to je to co mě brzdí. Prostě tad tím vším stále moc přemýšlím.
Světla
To úplně chápu, já to dříve měla stejně. Nedokázala jsem si dát den volna a moc jsem nad tím přemýšlela. Ono to taky není dobré, postupně jsem to začala až moc přehánět. Ono je třeba se od toho "osvobodit" a brát to automaticky, jako součást života a ne něco, na co bys měla pořád myslet :)
VymazatTakovýhle článek jsem potřebovala!:-)
OdpovědětVymazatAle u mě je to tak, že ač mě cvičení baví, tím, že vím, že bych si MĚLA ZACVIČIT se to pro mě stává povinností a nejhorší je pak to odhodlání začít. Zvlášť teď, po tolika měsících..
Taky ziju zdrave. Teda pokousim se o to asi rok a myslim si, ze mi to jde dobre. Ale abych rekla pravdu chuti na sladke jsem se teda nezbavila a moc neverim tem, co rikaji, ze uz ji proste uz vubec nemaji. Prijde mi to jako stokrat recena lez se stane pravdou... Ale to je muj nazor. Jestli tu chut na sladke nemate, tak to vam uprime zavidim! Ja si proste cas od casu tu oriskovou buchtu z bile mouky dam a moooc si ji uziju :)
OdpovědětVymazatNeříkám, že chutě na sladké nemám. Sladké miluji a k životu ho potřebuju! :D Jenom už mám převážně chuť na jiné sladké než dříve :)
Vymazatok :) to dava smysl! ale jinak tvuj blog mam moc rada, mas docela podobny pristup k jidlu a cviceni jako ja!
VymazatJá si myslím (vlastně to mám vyzkoušené), že chutě na sladké skutečně člověk nemusí mít, ale pouze pod jednou striktní podmínkou: že jí naprosto vyváženě, nehladoví - tzn. neubírá si třeba zbytečně sacharidy. Jakmile mám hlad, snědla bych o to, na co normálně nemám pomyšlení. Ale když jí člověk ještě před tím, než začne mít hlad, není potřeba jíst sladké. Samozřejmě, že když pak uvidím čokoládu, tak vím, že je dobrá, ale nemám takové ty neovladatelné chutě, kdy pak sním ty čokolády rovnou dvě. Alespoň u mě to takhle je.
VymazatS tím souhlasím, přesně tak to totiž pociťuji také, z vlastní zkušenosti :)
VymazatMoc hezký článek :). A ta úvaha s autem je skvělá, to si budu muset pořádně vštípit! Mám totiž docela problém s tím, že když trošku v jídle ujedu, tak mám pak tendence si říct ,,ale co už, dneska jsem stejně zhřešila, tak si dám pořádně do nosu a začnu zas od zítra", což je dost šílené :D. I když zrovna včera jsem si dala kousek štrůdlu, který jsem upekla pro přítele, a místo klasického ,,ale co už..." jsem nepokračovala v mlsání, ale šla pěkně odhrnovat sníh, abych ten kousek spálila, tak jsem na sebe pyšná :D.
OdpovědětVymazatJinak obecně mi hrozně moc pomohla výživový poradkyně. O hubnutí a zdravé stravování jsem se zajímala vždycky, ale samozřejmě naprosto blbě. Až ona mě dokázala nakopnout a změnit můj režim. Dřív jsem třeba na sebe byla pyšná, když jsem zvládla za den málo jíst (třeba poslední jídlo ve tři, obecně vynechávání večeří apod.), kdežto teď mám výčitky když se třeba v práci nestíhám najíst a tak. A cítím se mnohem líp :).
Tak hlavně, že jsi našla dobrou výživovou poradkyni :) Kolikrát se nestačím divit, co někteří radí. Příjem 4000Kj, žádné sacharidy apod. To jsou pak rady, které člověku vůbec nepomůžou, jenom všechnoi zhorší.
VymazatA za ten štrůdl chválím! :D Mě taky trvalo strašně dlouho se tohle naučit :)
Vím, že s výživovými poradci se teď roztrhl pytel a lidi jsou vůči nim hodně skeptičtí, což jsem byla i já. Je to asi hodně o štěstí, protože já narazila na celkem mladou holčinu, která to ani nemá vystudované, jen nějaké kurzy, takže jsem sama čekala, co se z toho vyklube, ale je vidět, že vážně ví co dělá:). Líbí se mi hlavně, že mi nehodila jídelníček a nazdar, ale měla jsem v ceně asi 10 konzultací, kde mi všechno vysvětlovala a učila mě, jak správně jíst. Pro mě to byl skvělý odrazový můstek a obrat o 180 stupňů ve vnímání jídla, teď už by mě nějaká pitomá hladovka ani nenapadla:). Každopádně Tebe obdivuju, že jsi k tomu dokázala dojít takhle sama :)
VymazatTak to jsi měla opravdu štěstí. Je super, že ti to takhle pomohlo :) Já k tomu sice sama došla, ale taky mi to nějakou dobu trvalo, než jsem to všechno vychytala! Ale tak chybami se člověk učí a o to více si pak váží, čeho dosáhl, takže já jsem za to i ráda :)
VymazatVšak žádný učený z nebe nespadl :). Hlavně je super, že si vedeš tenhle blog a můžeš obohacovat i nás ostatní. Já to sice už teoreticky všechno vím, ale i tak to tu ráda čtu a je to dobrá motivace. Tak jen tak dál :).
VymazatČlánek se ti moc povedl.. A musím říci, že se vším souhlasím, kolikrát jsem zažila pády, už jsem toho chtěla nechat, ale je tu něco, co mě žene kupředu! ;)
OdpovědětVymazatMoc se mi lbí obrázky o který jsi článek obohatila, chtělo by, aby si to každý uvědomil! :))
Palec hore!
Skvělý článek! A právě tvoje postřehy a pocity jsou na tom to fajn, co mě/nás motivuje :-) Začínala jsem už několikrát, ale teprve teď si to užívám. Možná je to i tím, že jsem si nedala "ten velký cíl", jak chci vypadat, ale že se posouvám pokaždý, když se něco povede, když něco dokážu. Prostě i tady asi platí: I cesta je cíl :-)
OdpovědětVymazatDěkuji :) Přesně jak říkáš, já to neberu tak, že by tu byl nějaký cíl, kterým bych všechno ukončila. Celý život žít zdravě, to je můj cíl :)
VymazatMiluju tvoje články o psychice (a nejen ty ;D). Momentálně jsem ve fázi, kdy hledám, co mi vyhovuje nejvíc, jak v jídle tak cvičení. A taky ve fázi, kdy mi to občas podklouzne, takže se válím a cpu nezdravým jídlem. Ale snažím se s tím bojovat, a tvoje články mi dost pomáhají;)
OdpovědětVymazatTakže děkuju!
Jsem ráda, že se ti ty články líbí a pomáhají :) Taky jsem v té fázi byla a myslím, že jsme v ní všichni tak nějak pořád. Neustále se posouváme dopředu, vylučujeme věci, které nám nevyhóvují a zařazujeme nové, které nás naopak vedou ke spokojenosti. Tak držím palce v hledání! ;)
VymazatSuper článek :) Cvičím a snažím se jíst zdravě necelé dva měsíce a musím říct, že už jsem v té fázi, kdy chuť na sladké ani nemám. Vlastně když o tom přemýšlím, neměla jsem ani na začátku (teda doufám, že mě už žádné kritické období nečeká :D). Většinou mi úplně stačí nějaké ovoce jako bonus k snídani a tím je má potřeba cukrů vyčerpaná :) Dnes jsem si poprvé koupila stévii, tak jsem na to zvědavá, mám v plánu jí zítra přidat do ovesné kaše :)
OdpovědětVymazatBáječný článek! Zdravě jsem se snažila stravovat už dříve, ale na internetu je to bohužel vše většinou jen byznys a tak webové stránky píší zkrátka jen to, co se jim hodí a z čeho prosperují. Nevěděla jsem jak na to a skončila tam, kde teď jsem :/ Ale vlastně díky tomu všemu jsem měla tu možnost jít k výživové poradkyni, která mě nasměrovala tou správnou cestou. Pilně dodržuji jídelníček a musím říci, že již po týdnu cítím, jak mám více energie a pozitivní nálady. Snažím se do svého života zařadit mnohem více pohybu (zatím se jedná spíše o ten přirozený způsob-->stále u mě hrozí kolaps)a jsem pevně přesvědčena o tom, že zdravým způsobem života chci žít až do konce života. Chutě na sladké absolutně vůbec nemívám, je to zkrátka pryč. Čokoláda, sušenky, Tatranky,...neláká mě to. Ani bílé víno, které jsem měla tak ráda. Ale jak jsi psala...vše je zdravé, ale v té správné míře. Takže ani knedlo-zelo-vepřo nikomu jednou za čas neuškodí, pokud si ho nebude dopřávat každý nedělní oběd a nenaservíruje si rovnou 6 knedlíků. A s nepochopením okolí? S tím se také potýkám dost často. Přemlouvají mě a přesvědčují. Ale jde zkrátka o to říci ne. Přeci nikomu nevnucuji své rozhodnutí žít správně. Ať se mě tedy snaží respektovat a nevnucovat mi zase své rozhodnutí ničit si zdraví.
OdpovědětVymazatInternet mnohdy spíše uškodí než pomůže. Člověk kolikrát najde nějakou informaci, chytne se ji a už nepřemýšlí nad tím, zda je správná :-/ Ale hlavně, že už jsi na té správné cestě. Drž se toho, je to tvoje rozhodnutí a tvé právo žít zdravě ;)
VymazatPravda pravdoucí. Teď už to vím také a rozhodně se všelijakým takovým článkům snažím vyhýbat. "Usídlila" jsem se teď tady na blogspotu a jsem tu spokojená, protože se zde dočtu o skutečných a pravdivých lidských osudech. Právě tak, jako u tebe. :) I proto jsem si založila svůj blog (který zatím nijak neprosperuje :/), abych ukázala, že se dá nasměrovat na správnou cestu. :)
VymazatTaky nejraději čtu o osobních zkušenostech než nějaké noviny v magazínech pro ženy. Nejlépe se to čte a je to aspoň převážně rozumné a opravdu ze života :) Na blog klidně dej odkaz, ráda se mrknu :)
VymazatDnes mě napadla jedna myšlenka ohledně zdravé stravy. Podle mě je mnohem rozmanitější a především barevnější a estetičtější. Když si vedle sebe postavím například misku zeleninového salátu s kuřecím masem napřírodno, rozhodně to oku ladí více, než kdejaký mastný hamburger z fast foodu. Možná mám takový pocit jen já, ale když občas vidím svůj a přítelův talíř, rozhodně tam vidím rozdíl. :D
VymazatA tady je odkaz :) Teprve začínám a s blogspotem se seznamuji. http://bee-lifestyle.blogspot.cz/
To máš naprostou pravdu. Vypadá to lépe, voní to lépe, chutná to lépe :) Na blog mrknu ;)
VymazatMoc krásné ..skoro jsi mě tím rozbrečela..:D:D...Já si myslím, že už jsem dospěla do bodu,kdy nechci nezdravé věci, kdy se nepřejídám..ale něco je pořád ještě špatně...možná málo jídla nebo nějak špatně sestavené..ale já na to přijdu :)
OdpovědětVymazatAž tak dojemné? Že bych se dala na nějaké romány? :D Ne dělám si srandu, moc mě těší, že moje články dokážou až tak zaujmout, děkuji :)
VymazatUrčitě na to, co ještě děláš špatně, příjdeš. Myslím, že zrovna ty jdeš na to všechno rozumně a chyby vždycky napravíš ;)
Krásné, super rady!:)
OdpovědětVymazatSuper článek :) Mám jednu otázku, která je k tématu jen tak napůl. Už nějakou dobu se snažím o změnu životního stylu za účelem zhubnutí, lepšího zdraví atd. a pořád jsem zmatená z toho, jestli je lepší počítat nebo nepočítat kalorie. Jak jsi to dělala ty, když jsi hubnula? :)
OdpovědětVymazatBarča
Když jsem hubla ze začátku, tak jsem moc nepočítala. Občas jen tak orientačně, abych věděla jaký mám zhruba příjem. A šlo to taky, i když jsem se často v jídle spíše podceňovala a jedla méně. Teď jsem se na hubnutí zase dala, protože chci do léta trochu vyrýsovat svaly :) tentokrát už ale na to přes to počítání jdu a hlídám si i poměr bílkovin, sacharidů a tuků. A musím teda říct, že mám pocit, že to jde lépe :) Díky tomu, že si ty poměry hlídám, tak mému tělu nic nechybí. nNemám chutě, ani hlad (jenom pči aktivnějších dnech a to si přidám něco na jídlo navíc) a i hubnutí bych řekla jde dobře :) Ale můj názor je, že nemusíš počítat věčně. Stačí to třeba zkusit pár dní, týden, aby sis uvědomila, jak teď zhruba jíš. Podle toho to můžeš zkontrolovat a udělat nějaké případné změny, pokud budou třeba. Zjistíš, co jsi dělala špatně, upravíš to a můžeš dále pokračovat bez počítání. Ono člověk už to pak má stejně víceméně "v oku" ;)
VymazatMoc krásně si to napsala! Otázky typu proč to děláš a takhle se "týráš" mi lidi pokládají taky celkem často,ale marně se jim snažím vysvětlit, že to pro mě není boj, ale zábava :)..
OdpovědětVymazatA taky jsem k tomu nedospěla ze dne na den,trvalo mi to asi tak 2 roky, co se snažím a myslím si, že jsem tam už jednou nohou dospěla , ale jak říkáš, je to běh na delší trať! :))
Pravda. Skvěle napsané.
OdpovědětVymazatOno ani moc nejde se to toho nutit, to člověk pak moc nevydrží. Je důležité si uvědomit, proč to děláme a jaké to má klady a je fakt, že velké! :)
Buď chceš nebo nechceš. Já sem líná a vím že nechci. Až jednou budu chtít, tak cvičit budu. Je to jednoduché))
OdpovědětVymazatwww.tlustoprdka.blogspot.cz
Úplne som sa pousmiala, keď som čítala tvoj článok, pretože v ňom úplne vidím seba :D Práve pred nedávnom som si to uvedomila, že to vlastne už všetko beriem ako samozrejmosť a veľmi sa na to teším, tak ako na jedlo tak na cvičenie :D Baví ma si aj zostavovať vlastné workouty, prekonávať sa a tak, v HIIT som sa úplne našla :D A chuť na sladkosti kupodivu tiež vôbec nemám, ale zamilovala som si napríklad ovsenné kaše atd, proste mám to dosť podobné ako ty :) Ale tiež mi to trvalo dosť dlho, kým som si uvedomila všetky tie priority a zosúladila sa s tým :) A aj tvoj blog mi v tom vždy pomáhal a pomáha, hlavne tvoje články o motivácii a psychike. Ty sama o sebe si veľká inšpirácia :)
OdpovědětVymazatTak to je fajn, jsme na tom opravdu podobně :) Proto tak ráda bloguji, najdu tu tolik lidí, kteří vidí svět stejnýma očima jako já! A to se mi opravdu líbí :) Taky moc děkuji za pochvalu, opravdu si cenním toho, že mě někdo bere jako inspiraci :)
VymazatSuper článek. Mě hodně motivuje ten pocit, který se dostaví po delší době, kdy se mi zdá, že nevidím žádné změny a potom si najednou (dnes) obleču jedny kalhoty po několika týdnech a ony mi jsou hooodně velké a takové "pytlovité". Samozřejmě, že někdy to nucení pořád přetrvává, ale bylo to horší, když jsem nad jídlem pořád přemýšlela. Teď už to tak neřeším, někdy si dám i něco nezdravého...třeba dnes na svačinu puding :) Akorát můj veliký problém je zelenina - hodně druhů nemám ráda, například rajčata nemůžu ani vidět, dělá se mi z nich zle. Tohle překonat asi nikdy nedokážu.
OdpovědětVymazatTakové chvíle jsou nejlepší, člověka to zase nakopne :) A k zelenině, která ti nechutná, se určitě nenuť. Nemusíš jíst všechny druhy, prostě si najdi ty, co máš ráda. Můžeš zkoušet i nové a ty zařazovat do jídelníčku ;)
VymazatJá mohu doporučit cvičení s kettlebell.. ono je to spíš takové hraní, než cvičení. Od doby co mám onu zázračnou kouli (mám tedy dvě - 2kg a 4kg) mě cvičení hrozně baví a baví mě víc, než když jsem cvičila podle Jillian.
OdpovědětVymazatA co se jídla týče, tak si uvědomuji, kolik jsem byla dřív schopná sníst bílého pečiva. Bílé rohlíky jsem jedla denně, k snídani, ke svačine, k večeři, během dne když jsem se chtěla něčím zaplácnout a teď nejím pečivo téměř vůbec a když už tak jedině celozrné z tmavé mouky. Teď snídám jogurt s ovesnými vločkami a ovocem, tuto snídani miluji a nedokážu bez ní začít den a večeřím zeleninu :)
Když se ohlédnu zpět, jsem ráda za každou změnu, kterou jsem za tu dobu učinila ;)
Kettlebell je super :) Beru si ho občas ve fitku, i v práci ho máme :)
VymazatDíky za super článek! Krásně napsané, se vším souhlasím, hlavně to auto je mi vlastní.... :)
OdpovědětVymazatTeda moc krásný a motivační článek.
OdpovědětVymazatZrovna teď jsem 3 týdny měla zkouškové a posledních 10 dnů jsem přestala cvičit, protože jsem nestíhala a byla z neustálého učení vyčerpaná, každý den totiž ještě chodím na 4,5 hodiny do práce. Dnes jsem měla poslední zkoušku a tento článek mě hezky nabudil jít cvičit, musím říct, že i když to bylo 10 dní (možná 14), tak mi to hrozně chybí a už se na to těším :)
Tak to je super! Jen s chutí do toho :)
VymazatSkvěle napsané, naprosto s tebou souhlasím :)
OdpovědětVymazatSeš pro mě velkou oporou a motivací!
Všechno prostě musí začít v hlavě, musí si dát člověk reálný cíl, nesmí se do ničeho přehnaně nutit, zkoušet nové věci a přemýšlet o hubnutí/rýsování jako o zdravém životním stylu, ne jako o dietě.. :)
Já třeba nesnášela cvičení a teď, zrovna když jsem nemocná uplně trpím, protože se hýbat nesmím :D :(
vůbec si to jídlo neužívám a nemám co dělat, hrozně se nudím.. A mamka mi už řekla, že jsem pěkně protivná :D
Tak to jsi mě moc potěšila, že tě tak motivuji! :) Já jsem necvičila jenom včera jeden den a už jsem se cítila strašně znuděně, protivně, chutě jsem měla...je zázrak, co to s lidma dělá :D
VymazatMoc krásně jsi to napsala a líbí se mi, jak zastáváš styl "všeho s mírou", ten je mi velice blízký :)
OdpovědětVymazatMoc se mi to líbí, teď jsem zrovna na začátku a tento článek mi moc pomohl :D. Předtím jsem nevěděla přesně jak na to, ale teď už jo :D. Mooooccccc děkuju. :*
OdpovědětVymazatPěkně napsané, moc děkuju. Nejsem žádný velký sportovec, ale v posledních týdnech se opravdu snažím dostat do formy, dodržuju jídelníček a cvičím.. už teď mě ale začínají přepadat překážky jako grilovačky, rodinné oslavy a různé párty - jak něco takového zvládáš?
OdpovědětVymazatJá jsem si oblíbila proteinové recepty https://www.ketofit.cz/recepty . Jsou jednoduché na přípravu a zdravé. Trochu se snažím upravit si životosprávu, abych zhubla do léta pár kilo.
OdpovědětVymazat