Stránky

středa 11. září 2013

Buď máte čas nebo výmluvy

 Ačkoliv už mám naplánované a rozepsané asi 3 články o jídle (klasika :D), řekla jsem si, že dnes to chce změnu a bude zase takový ten úvahový článek ze života. To už tady totiž nějakou tu chvíli nebylo, ale přesně to mě baví psát a taky číst na jiných blozích :)


Nadpis mluví za vše - kdo chce, čas si najde, kdo nechce, hledá naopak výmluvy. Aplikovat to můžeme samozřejmě
na všechny oblasti života, ovšem dnes bude řeč jak jinak než o cvičení a přípravě jídla. Vždy jen kroutím hlavou, když mi někdo řekne: "Já chci, ale nemám čas.". Ruku na srdce - opravdu chcete? A opravdu nemáte čas? Je jedno jestli jde o cvičení nebo o jídlo, ale jako trenérka se teď s těmito výmluvami setkávám stále častěji. "Stihnu přijít tak 1x, maximálně 2x týdně. Zdravě jíst nemůžu, nemám na to čas. Ale to není moje chyba, že mám nadváhu, já prostě nestíhám cvičit a zdravě jíst!" Tak co, nepřipadá vám to tak trochu jako snůška výmluv? :)

Tímto článkem nechci na nikoho narážet, nikoho napadat, spíše jen poukázat na to, že lidé až moc často používají výmluvy místo toho, aby ten čas věnovali něčemu jinému. Sama se často vymlouvám na čas, ale v zápětí si uvědomím, že kdybych chtěla, najdu si ho vždy. Protože řekněme si na rovinu - opravdu nenajdete 3x týdně volných 30minut na cvičení (protože i to stačí)? Opravdu máte program tak nabitý, že se od rána do večera nezastavíte, 24hodin denně, 7 dní v týdnu? Opravdu si večer nenajdete 30 minut, abyste si nachystaly jídlo na další den? Opravdu nemůžete vstát o 10 minut dřív a sníst snídani?

Tak nějak mám pocit, že převaha naší populace je spíše líná. Lidé mi pak píší a ptají se, jak to dělám, že všechno stíhám - práci, cvičení, přípravu jídla (a focení jídla :D), psaní na blog, studium, rodinu, přátelé... No asi prostě chci :) Kdybych nechtěla, výmluvu si vždycky najdu. Samozřejmě, některé dny jsou náročné a ten čas není, ale rozhodně to tak není každý den. A najít ve 24 hodinách chvilku na cvičení a jídlo podle mě určitě jde vždycky. Protože i cvičení může být krátké. A protože i zdravé jídlo je připravené rychle - osobně oběd nevařím déle, jak 20 minut. Pokud si chystám ráno jídlo na celý den, tak mám taktéž maximálně do 20 minut nakrabičkováno i s přípravou snídaně. Málo času přes den
na cvičení? Nebo se chci raději během dne válet třeba u seriálů? Pak si zajdu zaběhat hned brzo ráno, pěkně po probuzení. Mám splněno a celý den je teprve přede mnou :)


A to je můj názor - buď máte čas nebo výmluvy. Myslím si, že já mám povinností poměrně dost, takže mohu posoudit to, zda to jde nebo nejde. Většina z vás mi dá asi zapravdu, že to jde. A ten zbytek to možná alespoň motivuje k tomu, aby se nad tím minimálně zamysleli :)

62 komentářů:

  1. Myslím, že většina lidí si totiž neumí efektivně rozvrhnout svůj čas, taky s tím teda občas bojuju, ale když chce někdo něco dokázat, nemůže furt jen remcat, jak nestíhá a přitom vysedávat 3 hodiny u internetu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak s tim internetem naprosto souhlasim:-))

      Vymazat
  2. Nj, já mám času plno, jen vůle málo :D

    OdpovědětVymazat
  3. Svatá pravda. Nikdo, vážně nikdo, není vytížený tak, aby nemohl vyšetřit 30 minut ze svého dne a věnovat je cvičení. Protože krátký workout je pořád lepší, než žádný, že jo.:))

    OdpovědětVymazat
  4. Pravdivý článek. :) Měli by si ho přečíst lidé v našem okolí co se sebou "chtějí" něco udělat ale chtějí to bez cvičení a bez zdravé stravy. V tom je ta lenost bych řekla. :)

    OdpovědětVymazat
  5. JJ kdo chce, čas si vždycky najde...
    Chodím do práce, z práce pak chvátám buď na trénink se psem a nebo s ním jdu na hoďku a půl na procházku a hážu míček, a i tak si pak najdu chvilku si ještě zacvičit, věnovat se společným aktivitám s přítelem, věnovat se mým dalším koníčkům a přátelům...
    Sice jsem za celý den vyšťavená, vstávám za deset šest a spát chodím kolem půl dvanácté, ale jde to...

    OdpovědětVymazat
  6. Ne ne, nechci se válet u seriálů. Ale když se v mém programu teď začnu věnovat dalším věcem, tak zákonitě musím něco čemu se věnuju teď ošidit. Když jsem se do toho pustila, tak jsem zjistila pár věcí, které se výmluvami nedají nazvat, protože jsem si to zkusila a zjistila, že mi to nestojí za to a co jde? Jedna z věcí je ta, že jsem na úkor cvičení a vaření vždycky ošidila přítele. Jasně taky jsem zkoušela ten slavný trik - vstát dřív a jít si zaběhat. Jenže matika v tomhle fungovala perfektně a jak jsem vždy vydržela být čilá do dvanácti večer tak jsem s ránním během pravidelně v deset hodin odpadávala do postele. Protože ona to fakt není jen ta půlhodina - člověk vstane, musí se převléci, pak tedy ta půl hodina běhu, pak návrat domů, sprcha a se spocenými umaštěnými vlasy se mi opravdu nechce běhat po světě celý den. Takže to dalo hoďku až hoďku a půl navíc, která se mi na konci dne odečetla. Plus příprava jídla pro sebe + pro přítele ? Na co bych se dělala se dvěma jídlama, když jím jen jedno, parter má přeci taky dvě ruce a může si jídlo udělat po svém když mu to mé nechutná a tak to taky bylo. Člověka to pohltilo, začal se hodně zabývat jídlem, protože jsem nechtěla jíst stále stejná jídla a aby to získalo pestrost, tak jsem něco o tom studovat chtěla a hrozně mě to bavilo. Jenže to jsem zas dělala na úkor něčeho jiného což se zpětně taky dost projevilo. Prostě moje zkušenost je taková, že všechno se prostě stihnout nedá a ano, pro mě je větší priorita škola a přítel než cvičení a vaření. I když z toho vaření a zdravého jídla mi toho spoustu zůstalo, za což jsem fakt ráda. ...takže toť k mé zkušenosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tim nemuzu nez souhlasit:) Jasne, pokud nekdo necvici vubec a preziva na fastfoodech kazdy den, asi se fakt vymlouva. Kdyz se chce, vsechno jde, na druhou stranu ale nejde vsechno vzdycky. Na domaci workouty me moc neuzije, chodim na vedene lekce, do bazenu apod. Takze kdyz jdu sportovat a hodina nezacina hned po konci pracovni doby, ale musim nekde treba hodinu cekat (coz se da prezit, ale cloveku se taky nechce chodit po nakupech kazdy den), tak mi pak takovy program spolu s hodinovou cestou domu zabere cele odpoledne. Do prace vstavam dost brzo, takze pak jen prijdu domu, najim se, umyju a jdu spat. Kdyz chci stihnout i neco jineho, jde to na ukor spanku a to nejde delat moc casto, pokud chce clovek byt v praci co k cemu:) Zdrave jidlo a domaci vareni miluju, ale ten cas, ktery nad tim stravim, mi obcas taky trochu vadi. Za 20 minut to fakt nezvladam:) To bych stihla tak kuskus nebo testoviny, pokud to ale nechci jist kazdy den a mam v planu neco komplikovanejsiho, taky to dyl trva...Tak tak:)

      Vymazat
    2. Jsem ráda, že to někdo vidí podobně. Také jsem se setkala s názorem - tak si najdi někoho komu bude zdravé jídlo chutnat a bude běhat s tebou:). Jo bylo by to, žůžo, jenže fakt mám priority jinde a měnit partnera kvůli six packu nehodlám :D. Vím, že náš životní styl by mohl být lepší, občas mě deptalo, že tomu nedávám vše, dá se to, ale ne na sto procent se vším všudy. Tak jsme našli společný sport, spíš relax, který provozujeme společně. Celé je to o kompromisech a jsem na druhou stranu ráda, že jsem se ty kompromisy naučila dělat.

      Vymazat
    3. Přesně tak! Já jsem zezačátku byla do toho všeho zaslepená, že jsem i zanedbávala přítele. Také to mám teď tak, že přítel a škola mají přednost. Navíc já prostě ráno cvičit nemůžu. Bydlím v malém bytě v bytovce, pokoj mám s bratrem a i kdybych si šla poskakovat do obýváku, tak ráno je to prostě všechno slyšet mnohem víc, jak je všude klid. Rodiče by se naštvali, že je budím (máma má hodně lehké spaní) a musím taky myslet na sousedy... Pokud chci jít běhat tak je to ten běh 30-40 min plus cesta a příprava, takže jak říkáš další hodinka, hodinka a půl navíc a tolik času tomu v týdnu nemůžu dát! Kamarádce v tom třeba závidím, bydlí u lesa, takže jen vyběhne z domu a je to. Nic proti tobě Mončo, ale je vidět, že nemáš přítele, člověk bez partnera se k tomuhle staví jinak :)

      Vymazat
    4. Ale holky, jde to! s přítelem, s rodinou, se psem.. Jaktože já to zvládám? a Moje mamka, která má na starosti ještě víc věci to zvládá ještě mnohem líp než já?

      Vymazat
    5. Jiste, ze to jde i s partnerem, ja chodim na lekce (spinning, trx, pilates) a muz do posilovny, ja odpoledne, on dopoledne a spolu o vikendech jezdime na kolo, brusle, lode, plavat.... na pivo :-) a jime spolecne, oba mame zdravou stravu. A jde to i tak pri zamestnani, chce to jen srovnat si priority. Monco, dobrej clanek, kolik potrefenych *** se ozvalo :-)

      Vymazat
    6. Řekla bych to tak, že čas kolikrát je, ale jak se zmínilo nade mnou - je to o prioritách. Když dva dny za sebou vstanu v šest a v sedm zas musím jet do školy a ze školy ihned do práce, ze které se po celým dni domu dostanu po 22.hodině, opravdu není jednoduché stát v kuchyni a vařit si jídlo, ačkoliv to zabere jen 15 minut. Na to zkrátka není energie.
      Stejně tak svůj volný čas raději věnuji příteli o berlích, než fitku a vaření.
      Vše se zkrátka stihnout nedá :) důležitý je se z toho nehroutit. Zas mi přijde ujeté kát se za to, že sem se nestihla najíst v určitý čas, abych tak mohla říct, že můj den byl splněn na sto procent.

      Vymazat
    7. Tak k tem potrefenym husam:) neni to samozrejme tak, ze bych jen sedela doma na zadku, vetsinou mi sport vujde tak trikrat tydne a pritele mam nastesti taky sportovne zalozeneho. Obedy si varim sama kazdy den. Jen jsem si chtela zahrat na dablova advokata :-), protoze si myslim, ze dejme tomu stredoskolacka je opravdu v trochu jine situaci nez pracujici holka s malym ditetem. Nerikam, ze to nejde vubec a vsechny lidi jako Anicky maminka obdivuju :-)

      Vymazat
    8. Jasně, že to jde. Ale člověk musí překopat svůj životní styl a také postoj k životu, prostě když to chceš, tak se tomu musíš podat a časem tě to úplně pohltí - vím o čem mluvím, je to velmi zábavné, intenzivní, postupně ti to velmi NENÁPADNĚ krade podstatnou část dne! Podle mě to fakt nejde dělat na půl...

      Vymazat
    9. Co to je za kecy proboha? To je krásný příklad výmluv :D A říkat, že je vidět že Monika nemá přítele? To snad nemyslíte vážně! Prostě kdo chce, něco dělá a kdo nechce, tak jen kecá.

      Vymazat
  7. Kdyz se chce vsechno jde ;-) takove vymluvy naprosto miluju :-D ale i ja jsem obcas liina ale kdo neni
    . Kazdopadne jsem si toho vedoma a nesirim kolem toho tyhle reci :-D

    OdpovědětVymazat
  8. poslední dobou jsem toho měla přespříliš... do toho 2x operace palce na noze, takže pohyb tento rok skoro na nule... už mě to začalo štvát, páč palec pořád nemůžu zcela zatěžovat (takže můj oblíbený běh, squash, joga nepřichází zatím v úvahu) a do fitek apod. se mi chodit samotné nechce, koupila jsem si koloběžku a aspoň jezdím každý den do práce na koloběžce... není to sice nějak dlouhé sportování... všehovšudy 20min tam, 20 min zpět, ale už si konečně zas zvykám na nějaký sport... a hlavně mě to úžasně nabíjí energií a do práce jezdím natěšená a cestou z práce se mi zas zlepší nálada. Mám v plánu jezdit dokud nebude sníh a do té doby se snad můj palec uzdraví natolik, že přes zimu budu moci chodit na svůj oblíbený squash či jógu ;)

    ale je fakt, že jsem si dost často dřív říkala, že na to nemám čas... teď když jsem si uvědomila že to není časem, ale svou pohodlností, tak mě to štve, když nic nedělám... ;)

    OdpovědětVymazat
  9. No jo, kdo něco chce, tak tomu ten čas obětovat musí, 3x týdně 30-60 minut si najde každý - buď brzy ráno, nebo pozdě večer:) a pokud čas neobětuje, tak prostě ty výsledky mít nebude a nespasí ho nic, jak prosté:D akorát se to lidem nechce moc poslouchat...všichni chtějí mít všechno hned, za minimum peněz a bez námahy - nejlépe pilulky, různé přístroje a zábaly...a jakmile ty výsledky (nečekaně) nejsou, tak jsou naštvaní a pořád dokola omílají, jak se snaží a ono to nejde:DD houby! :D já jsem např. absolutní noční pták a v životě by mě nenapadlo, že budu ráno vstávat o půl 6, abych šla běhat (spávala jsem i do 11, spát jsem chodila ve 3)..ale nechci mít rozkydlou tlustou prdel, tak prostě jít musím, večer a ve dne na to není síla a nechce se mi:) moc hezký článek!

    OdpovědětVymazat
  10. Tohle znám a setkávám se s tímdnes a dennĕ: mam klientku co touží zhubnout, ale nechce pro to nĕco udĕlat, jen samé výmluvy. Ach jooo.

    OdpovědětVymazat
  11. mluvíš mi z duše, ale některým lidem to prostě nevysvětlíš ... ale jejich problém ×D na přípravu jídla neberu omluvy žádné, než vystojíš frontu v mekáči,tak uvaříš vodu na kuskus, takže tady je to jasné ... a cvičení je podle mě i věc priorit ... pracuješ, aby sis vydělala peníze a stejně je to cvičení nutnost, abys měla zdravé tělo (a že je to navíc zábava a příjemná záležitost už je bonus ...) takže palec hore za tento článek !!! :) (a s těmi seriály jsim ě pobavila - já doma posiluju právě u seriálů :DD)

    OdpovědětVymazat
  12. No já nevím, vždycky tomu tak není. Cvičím a běhám ráda, nemyslím, že se vymlouvám. Ale mám rodinu, malého syna, psa a kočku a barák s velkou zahradou. Chodím do práce na deset někdy i na 13 hodin a jsou týdny, kdy by pro mě půl hodina byla opravdu luxus. Pak si říkám, že se kolem všeho naběhám tolik, že vynechání cvičení není až takový prohřešek. Ale někdy to prostě opravdu nejde - nemám čas :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, že jinak se to píše mladé holce bez závazků, a vdané ženě s rodinou ;) Třeba na to přijde časem sama..., ale třeba stále bude prioritou jídlo a cvičení...:)Čímž neříkám, že by cvičit a zdravě jíst člověk neměl, ale není třeba se hrozně divit, že ostatní to tak nemají a rozhlašovat, že se ostatní pouze vymlouvají.

      Vymazat
    2. Jono, protože vlastně mladá holka, co o tom může vědět, že? :\ Já jsem taky mladá holka, jak vy říkáte "bez závazků" a pořád si myslím, že i s rodinou, dětmi a náročnou prací se dá stihnou i zdravý životní styl a cvičení. Možná né každej den, protože někdy je člověk vážně unavenej, to bývám i já, ale pravidelně určitě ano. Moje maminka je to důkazem! Má náročnou práci, stará se o nás doma a ještě k tomu o svoje rodiče, stíhá cvičit téměř denně a vážně se nikdy nevymlouvala. Je to o nastavení priorit, né o tom, kolik má kdo doma dětí a psů.

      Vymazat
    3. Tak neni mi padesat ani jsem nesnedla vsechnu moudrost sveta, ale opravdu jsem uz hodnekrat zjistila, ze realita se od mych predstav "jak to jakoze bude, az..." ruznou merou lisila. Takze to, ze dokud to clovek neprozije sam, tak o tom nic nevi, je bohuzel pravda, no (podotykam, ze deti ani psy jeste nemam:-) )

      Vymazat
    4. Však Aničko já jsem taky mladá holka bez závazků, ale už jsem něco zažila a mám pochopení pro ostatní. Tenhle názor jsem cca před 3 lety taky měla, ale co se starám i o jiný věci než o sebe, tak jsem si ho poupravila ;)

      Vymazat
    5. řekla bych, že je všechno otázka priorit:) pro mladou holku bez závazků je třeba to cvičení a jídlo jednička, pro maminky je to na vedlejší koleji, což je pochopitelné. Ale upřímně si myslím, že ať už je člověk rodič, pracující nebo student, 30 - 60 minut 3x týdně si najde snad každý:) (tu půl hodinku 100%) Kamarádka má třeba dvojčata, cvičí, a rozhodně nikomu nepřijde, že by těmi 3 hodinami týdně batolata nějak zanedbávala...ano , je unavená a nechce se jí, ale ví, že když chce mít postavu po porodu zpět, tak se trošku pohnout musí:) i kdyby to měla být "jen" svižnější procházka s kočárkem, nebo se psem..takže pro mě je "nemám čas" pořád výmluva...(něco jiného je to samozřejmě v případě nemoci a pod. ..) neříkám, že mám program nabitý minutu co minutu, ale taky studuju dvě výšky (letos státnice + diplomky u obou) a ještě budu chodit na brigády, je to složité a náročné ... ale prostě strašně chci..takže si ten čas udělám, i když se mi v 5 ráno opravdu vstávat nechce a večer už polomrtvá padám do peřiny:)

      Vymazat
  13. Suprovní článek,ten se Ti opravdu povedl!!! Jedna odpovídající tady píše,že vše se stihnout nedá.Ano to má pravdu,vše určitě ne ! Je to o nastavení priorit.Když chci být zdravá,nabitá energii a plná elánu tak prostě pro to musím něco udělat a né se vymlouvat! Takže ještě jednou-vše se stihnout nedá,ale to co udělat CHCI na to si čas vždy najdu :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spíš jde o to, že něco jiného, co je pro mě důležitější chci víc a proto ten čas vkládám jinam. To není výmluva, prostě je to o prioritách.

      Vymazat
    2. Přesně tak to bylo myšleno :-)

      Vymazat
  14. Vždycky to jde, musí se jen chtít... já se otevřeně přiznám, že jsem líná xD ale je fakt, že jak jsem dělala ty dvanáctky (denní, noční a 4 dny volna), byla jsem natolik unavená, že to ani nebyli už výmluvy, ale čisté vyčerpání, ani ty 4 dny mi nestačili na to, abych se nějak dospala... :-( teď se musím vrátit do zajetejch kolejí a doufám, že mi to půjde, je mi líto, že to, co jsem tak pracně budovala jsem hodila do koše, ale bohužel je to tak... jinak se většinu času opravdu jenom vymlouvám, že čas není, ale on ten čas je xD

    OdpovědětVymazat
  15. Ahoj Moni, máš pravdu - čas se dá najít vždy, když se chce.. :)
    Já mám ale trošku obavu z toho, že až začnu chodit na VŠ, nebudu mít čas cvičit denně.. sice těch 30 min. 3x týdně (jak píšeš že to stačí) bych si jistě našla, ALE.. mám strach že tělo pozná že jsem ubrala a začne se mstít - nabírat tuk, svaly zmizí.. :(
    Teď ještě mám kousek prázdnin a vlastně celé léto jsem makala skoro denně, třeba 50-60 minut.. zhubla jsem a trošku se vyrýsovala.. ALE co se stane když pohyb uberu? Musím nutně přijít o svaly? :( Nechci se vymlouvat na čas, ale hodinu každý den při studiu medicíny FAKT nenajdu.. :(
    Díky za radu, Lenka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neměla bych z toho takový strach. Možná to teďka vypadá zle, ale až budeš v té škole a budeš se doma učit, budeš ještě ráda, že si budeš moct od toho provětrat hlavu při cvičení! :) Já sice medicínu nestuduji, ale můj obor je dost náročný i na přípravu během semestru, ale půl nebo třičtvrtě hodinky na cvičení si udělám, protože je mi po tom dobře, líp mi učiv leze do hlavy a pročistím si mozek po únavným dni. Ber to prostě takhle a rozhodně se nestresuj. Když zvolíš správné cvičení půlhodinka bude ok aji na svaly, myslím :)

      Vymazat
    2. Ahoj Lenko, studuji medicínu 4. rokem. Doteď mě ani nenapadlo snažit se do mého rozvrhu montovat ještě cvičení. Teď jsem po 3 letech s ubolenými zády a absolútně bez kondice, začala přes léto sportovat a nechci se toho vzdát. Věřím, že to půjde, ačkoliv medicína je výjimečná v tom, že člověka celkem pohltí, že nemá čas na nic a o zkouškovém už vůbec. ALE znám taky holku, která zvládla prvák s tím, že dělá fitness a má svoji hodinu týdně ve fitku, kde učí! Myslím, že základem je se toho až tak nebát a nemít před medicínou přehnaný respekt. Půl hodinku párkrát týdně si najdeš určitě (já zpětně uznávám, že jsem tu půlhodinku volna doteď promrhala někde u počítače, takže stejně- nebudeš se učit pořád- to nejde!) Doufám, že jsem ti trošku pomohla a přeji hodně štěstí! Medicína je krásná :))))

      Vymazat
    3. Dekuji za komentáře vám oběma holky.. Možná to opravdu trošku přeháním a moc se toho bojím... je pravda že půl hodinka je málo času a to bych snad nějak našla.. ve zkouškovém možná ne ale jinak přes rok doufám že to půjde.. no a když ne tak budu studovat "jen" 6 let a pak už budu mít volno a snad i čas na ten pohyb.. :-)
      Ještě jednou dík - takové věci mě pokaždé "uklidní" když slyším že někdo zvládá mnohem více (jako ta holka co dělala fitness), tak si řeknu, když on tak já taky :-D

      Vymazat
  16. Čas nebo výmluvy? Moc černobílé vidění.

    OdpovědětVymazat
  17. Skvěle výstižný článek. Ověřila jsem si v praxi, že to jde stíhat i se školou, brigádami, psaním bakalářky a dokonce i přítelem bez zanedbávání. A inspirovala jsem se u tebe, že prostě brzo vstáváš, abys to někdy stihla :)
    A nevím, jestli je to víc k smíchu nebo pláči, ale mě fakt rozesměje, když mi někdo na otázku jestli si nechce jít večer zaběhat odpoví, že nemá čas, ale že to stejně není potřeba, protože celý den skoro nejedla a pila colu bez cukru, tak proč ježišmarjá ještě běhat :D

    OdpovědětVymazat
  18. To cvičení bych ještě chápala. Někdy je to opravdu obtížné. Když někdo chodí do práce, vrací se až večer, utahaný, má se třeba ještě starat o rodinu, tak to bere moc energie. Ale když někdo opravdu moc chce, tak to překousne a o něco se pokusí. Ale to jídlo je nesmysl. Stačí nakupovat zdravé potraviny. A když už si člověk nestíhá připravit oběd, tak stačí zvolit nějakou klasiku. Omeletu z vajíček a k tomu třeba celozrnný rohlík. Lepší, než do sebe cpát něco z fast foodu. A myslím, že i ten zdravý oběd se dá koupit za relativně nízkou cenu. :)

    OdpovědětVymazat
  19. super clanek.ja jsem zastupkyne matek na md.cvicila jsem pred detmi a ted mam doma triletou dceru a rocniho syna a cvicim mozna jeste vic nez bezdetna a figuru mam mozna lepsi nez za mlada.opravdu je to jen o tom zda to opravdu hodne chci.a pokud to hodne chci tak uz je to pak skoro brnkacka.jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se mi článek libí. Mě mrzí, že jsem cvičení se Zuzkou neznala, když jsem ještě byla na mateřské. Ale i teď se snažím skloubit cvičení s prací a hlavně s vozením dětí do sportovních kroužků. Chci, aby měli ke sportu kladný vztah. Dcery občas cvičí se mnou. Hlavně doufám, že jim to zůstane a v dospělosti také budou sportovat. Koneckoncům moji rodiče doma cvičí stále a jezdí na kole a na lyžích.
      Terka

      Vymazat
  20. Souhlas :). Dřív jsem cvičila úplně každej den, teď tak 3x do týdne, a lidi si mysleli že celý den nic jinýho nedělám :D... A přitom...

    OdpovědětVymazat
  21. souhlasím. cvičila jsem každý den o prázdninách (skoro) ale ted jak je škola tak už ne.... :) jsem moc unavená a navíc mám něco s koleny, doktoři sami neví co..


    >>> N i k o l a M i l l s - beauty and fashion blogger

    OdpovědětVymazat
  22. Ne nadarmo se říká: "Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody." :)) Pravdivý článek :)

    OdpovědětVymazat
  23. Je to tak a nemůžu než souhlasit :) ale kdo se vymlouvá stejně škodí jen sám sobě, každý svého štěstí strůjcem:)

    OdpovědětVymazat
  24. Ty výmluvy moc dobře znám. Dřív jsem byla taky taková, ale přesně jak píšeš, pochybuju, že si člověk nenajde chvilku, kdy by si nachystal jídlo na druhý de, nebo si zacvičil. Sice jsem zvědavá, jak to teď na gymplu budu stíhat, ale kamarádky mají taky plno zájmů a stíhají to :)

    OdpovědětVymazat
  25. ja by som si čaj aj našla, ale momentálne je to o únave a lenivosti, ale chcem začať aspoň 3x týždenne nejaké cvičenie aktívne nech mám aspoň o trošku lepší pocit... možno mi to potom aj začne chýbať:D

    OdpovědětVymazat
  26. Hezký článek.. já s tím souhlasím a bohužel to tak u mě je.. nechodím cvičit, protože se mi buď vyloženě nechce, nebo jsem unavená- což jsem teď pořád.. ale narovinu- ono to cvičení bych zvládla.. já mám spíš ted problém s tím, že mě se nechce absolutně nic, do ničeho se nehrnu, ba naopak.. nejraději spím, nebo koukám na seriál OTH a tláskám u toho NEZDRAVÉ jídlo... a přitom jsem z toho nešťastná.. jenže nějak pořád nepřichází impuls změnit to. Když už mě výčitky opravdu hodně trápí, tak do toho fitka jdu, odcvičim si to, třeba dva dny jim zdravě a pak se to semnou zas strhne do starých kolejí.. do toho stres z práce a jsem prostě v p*deli, přibrala jsem už 4kg.. ale udělala jsem alespoň jedno opatření- v pátek jdu navštívit psychologa a doufám, že mi trošku pomůže uvědomit si pár věcí a pomůže mi najít zase ten smysl života, který mi ted nějak utíká.. ježiš, to jsem se rozepsala.. takže prostě- je to tak, jak píšeš! ;(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že odborná pomoc pomůže, i já se nakonec k tomuto kroku odhodlala (sice ne jako ty sama, ale na nátlak okolí) - akorát, že "léčit duši" to je vždy běh na dlouhou trať, nicméně jsem ráda, vypovídám se, vyslechnu jiný nezúčastněný názor :-) U mě byly důvody jiné, já jsem asi naopak moc akční, snažím se toho stihnout co nejvíc být pořád v pohybu, když nejsem, mám výčitky, že bych měla něco dělat. Prostě najít tu správnou míru, aby byl člověk spokojený je někdy hodně těžké. :-) Držím palce do dalšího snažení. Krásný den, M.

      Vymazat
  27. No, kdybych se měla rozepsat v komentáři o tom, jak moc s tebou souhlasím, bylo by to hodně na dlouho. Plánuji, že napíšu něco podobného. :D Jsi mi trochu vzala vítr z plachet. :D

    OdpovědětVymazat
  28. Den ma 24 hodin. V pracivnim tydnu vstavam v 5 hodin, v klidu se nasnidam (a treba si prohlidnu tvoje clanky), v 6 odchazim do prace, kde jsem od 6.30 do cca 17.00 (plus minus, na nejakych 8 hodin se moc nehraje), obedvam z 90% svoje krabicky primo u pocitace, bohuzel. Cesta domu mi i s nakupem vetsinou zabere minimalne hodinu. Takze v 18.15 dorazim na byt, navecerim se a zacne kolotoc- uvarit obed, poklidit, vyprat, vyzehlit, ... posilovnu jsen omezila na minimum, protoze trenink i s kardiem zabral skoro 1,5hod a to vickrat nez jednou tydne nedam. Chodime 2krat tydne behat, vetsinou do 40min (6-7km). I tak nejpozdeji v 22.30 hod padnu do postele jak podtata. Jeste pulrok zpet jsem sportovala mnohem vic, jenze tim trochu trpel nas intimni zivot a me to trapilo (on si nikdy nestezoval). Takze jsem ubrala sportu a mam vic energie. Nastesti tajemstvi uspechu je z velke casti dane stravou a tu mam v pohode. Krom toho si nepamatuju kdy naposledy jsem byla na vystave, v kine, kdy jsem si udelala nejaky sperk? Na vysoke jsem mela relativni pohodu, ve vlastni domacnosti a v praci, kdy jsem na financich zavisla (setrime hypoteku), je to trochu jine.

    A o vikendech jeste stale jezdim k rodicum- prace kolem baraku a zahrady, pes, trochu dospani po vikendu, jeden dlouhy vybeh, ... OK, mozna se taky vymlouvam, ale ja jsem uz zhubla, vahu si drzim, nebo mirne klesa. Jen to fakt neni tak jednoznacne, ze bud je cas nebo vymluvy.

    Jana (nejde mi prihlaseni na mobilu)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje výmluva: sex je lepší než sport :D. Taky se raději věnuji jemu, sex po sportu nestojí za nic :)) - ověřeno nespočetněkrát!

      Vymazat
    2. Sport po sexu taky ;-)

      Jana

      Vymazat
  29. Výborný článek. Sport nás nejen dostane do kondice, ale působí i jako zaručený "zlepšovák" nálady. Vše se ale musí dělat s mírou a neměli bychom zapomínat ani na kvalitní sportovní vybavení.

    OdpovědětVymazat
  30. Spousta lidí se vážně jen vymlouvá. Pak tu jsou ale i ti, kteří neustále pendlují mezi školou, prací další prací..pak povinnosti doma. Na jednu stranu radíš lidem, aby vstali dřív. Pak tu ale uveřejňuješ články s počtem hodin, kolik by měl člověk denně naspat. A ono je také jiné žít s tím, že v podstatě pracuješ pro sebe, aby sis támhle zaplatila kurz trenéra apod. a s tím, že do práce musíš i přes totální vyčerpání, jinak nebudeš mít na nájem...Na měsíc si ten spánek třeba odebrat můžeš, ale ono nespat dlouhodobě je zaručená cesta do Bohnic. A ono vyčerpané, nevyspalé a vystresované tělo taky hubnout nebude. Nic proti tobě, jsi fajn holka, jen bys dle mého neměla paušalizovat. Každý jsme jiný a každý má ty vstupní podmínky odlišné. Hodně věcí vidíš ještě moc jednoduše a naivně...

    OdpovědětVymazat
  31. To znám... Všichni kolem mě: "Já bych běhala, ale..." nebo "Baví mě cvičit, ale..."
    Já se teda taky nepředřu, ale naučila jsem si v tu chvíli, kdy ta druhá - povalečská - část zvítězí, říkat, jak jsem líná a blbá :D

    OdpovědětVymazat
  32. Tohle je úžasný článek, ke kterému mě přivedl právě obrázek v úvodu. I já si vždycy našla nějaký ten důvod/výmluvu a jsem ráda, že mi došlo ŽE TO JDE, jenom to chce začít a ne si říkat zítra, nechce se mi, není mi dobře, nemám čas apod. Na tvém blogu se usazuji, protože je mi sympatický a nabíjí mě energií :)

    Just be yourself by Petra

    OdpovědětVymazat
  33. Trefný článek.
    Znám hodně lidí, co se pořád vykecávají, jak nemají na cvičení a chystání si jídla čas, ale já nemám náladu na to, abych je přesvědčovala o opaku. Pokud má někdo čas vysedávat na fb, tak má čas i na cvičení. :))
    Jinak Moni, měla jsi v horním menu odkaz na článek, kde byly tvé tréninky, cos jela v posilovně. Máš to někde přestěhované, nebo jsi ten článek úplně smazala? :)) Ráda bych na ten přehled mrkla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky, no to už jsem zrušila, protože jsem neměla čas to pořád aktualizovat. Ale není to vymazané úplně, jenom jsem to skryla, takže kdybys chtěla, můžu ti to někam poslat nebo napsat ;) Možná to časem zase zprovozním, uvidím :)

      Vymazat
  34. No vždycky to tak jednoduchý není:( přes rok cvičím 3-4x týdně, ale tento měsíc jsem stihla cvičit jen 1x za tento měsíc, bohužel to už na sobě cítím. Ale nejdřív jsem byla nemocná a potom jsem toho měla tolik, že jsem chodila jen domů večer unavená a prostě už necvičila, ale teď už mi skončily všechny praxe takže se do toho zase vrhnu. Ale moje omluva pro mě je taková, že cvičím protože mě to baví, a ne abych si to znechutila nucením se do toho. Takže tak:)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za všechny komentáře :) Odpovídám na ně tady na blogu ;)