Uf, tento týden je poměrně náročný. Zpočátku mi vše přerušila nějaká ta viróza a vyčerpanost, pak následovaly opět dny plné práce a volna bylo pomálu. Naštěstí už je tady zase víkend. Pracuji jen dneska, zítra jsem si dala povinně volno, ale beztak si tam pojedu aspoň zacvičit :D Naštěstí mi dnes odpadly dva brzké ranní tréninky, takže jsem si alespoň místo toho našla čas vám napsat nějaký článek! Ten už jsem chtěla psát ve čtvrtek, kdy jsem měla odpoledne volnější, ale místo toho jsem pekla, jelikož jsem neměla nejmenšího tucha, o čem psát :D Včera mě však trklo celkem zajímavé téma a mě by třeba zajímalo, kolik je na světě dalších milovníků jídla, jako jsem já, kteří mají celkem rozporuplné touhy! To znamená pořád jíst, hodně jíst, ale zároveň vypadat skvěle a mít vánočku na břiše :D
Ne, že by byl neobvyklý jev - v dnešní společnosti snad každý hledá nejlepší zaručený způsob, jak obalamutit zákony fyziky
a hubnout či udržovat se v kondici bez nějakého značného omezení jídla. Ovšem když se dostanete do okruhů lidí, kteří již žijí zdravým životním stylem, dali se na cvičení a chtějí třeba se sebou něco udělat, tak už je to trochu jiné. To pak najdete lidi, kteří jsou fakt odhodlaní a jisté skupiny potravin jsou pro ně prostě TABU přes které nejede vlak. Někteří počítají kalorie, jiní nejí sacharidy, další plánují půsty nebo jen večer vyřazují některé skupiny potravin...každý má nějaká svá pravidla, kterých se drží. Protože bez nich by to nešlo, žejo?
a hubnout či udržovat se v kondici bez nějakého značného omezení jídla. Ovšem když se dostanete do okruhů lidí, kteří již žijí zdravým životním stylem, dali se na cvičení a chtějí třeba se sebou něco udělat, tak už je to trochu jiné. To pak najdete lidi, kteří jsou fakt odhodlaní a jisté skupiny potravin jsou pro ně prostě TABU přes které nejede vlak. Někteří počítají kalorie, jiní nejí sacharidy, další plánují půsty nebo jen večer vyřazují některé skupiny potravin...každý má nějaká svá pravidla, kterých se drží. Protože bez nich by to nešlo, žejo?
Tff...nesnáším pravidla! A řeknu vám jedno, můj mozek ani není uzpůsoben na jejich dodržování. Jakmile si nějaké dám,
tak ho brzy poruším, to je prostě zákon...co je dáno, musí být porušeno a basta. Nebudu jíst odpoledne sacharidy?
Ale kdeže, šup tam loupák na večeři. Budu se krotit v konzumaci ořechů? Ale jo, tři dny si poctivě odvážím třeba 20-30g,
ale čtvrtý den váhu radši ani nevytahuji a sypu to tam po hrstech. Žádné sladké večer? No když po té čokoládě se tak dobře usíná :D
Lidi, teď si to hlavně nevykládejte tak, že bych se tímto nějak trápila a stěžovala si zde na svou slabou vůli. To ani náhodou, tímto se já nestresuji, spíš se tu nad tím teď pousmívám! :)
Holt jak se říká, pravidla jsou jako stvořená k tomu je porušovat. A já obdivuji vůli některých lidí, kteří se všemi dokáží řídit. Přesně z toho důvodu pro mě nejsou vhodné absolutně žádné alternativní styly stravování, jako je vegetariánství, paleo, přerušované půsty případně diety jako sacharidové vlny apod. Jak mám pocit, že jsem v něčem omezená a něco nemůžu, tak prchám, i když by mi třeba při takovém stravování jinak nic nechybělo. Vlastně...dost se to podobá i mé povaze v osobním životě :) Já potřebuji svou volnost. Potřebuji se řídit aktuálními potřebami, poslouchat své tělo a dát mu přesně to, co v danou chvíli potřebuje. Ne to, co říkají tabulky, že bych mu měla dát.
Abych se dohrabala alespoň k nějakým výsledkům a cvičení šlo trochu vidět, tak si musím najít rovnováhu. Dělat to tak, abych se necítila omezeně a abych takto sama chtěla jíst. Což není takový problém, protože mi zdravé jídlo chutná žejo :) Ale občas (respektive často) si potřebuji taky něco dopřát, rozumějte, čistě pro klid duše, že nejsem vázaná těmi pravidly :D A to pak nastane ten moment vyrovnávání - jednou jsem si dopřála, tak pak chvíli zase jedu poctivě a na 100%. Ne proto, že bych musela. Pak už je to proto, že sama chci. A o tom to je, najít si rovnováhu, nežít život svázaný pravidly, ale umět si vše vyvážit :)
Další můj "problém" je ten, že prostě miluji velké porce jídel. Když mi někdo řekne, že určité množství vloček/rýže/masa... by do sebe nedostal, tak nechápu. Já totiž do sebe dostanu jakékoliv množství a čím víc, tím líp :D Možná je to trochu důsledek mého (bývalého??) problému se záchvatovým přejídáním (mimochodem dnes je to již přesně měsíc od posledního, takže mega úspěch!), ale velké porce jsem milovala prostě vždy! Já totiž prostě potřebuji ten pocit sytosti. Jíst do polosyta...no to je pro mě akorát když jsem třeba celé dny v práci nebo někde pobíhám, to by mi větší množství jídla asi vadilo. Ale jak jsem
v klídečku doma, mám volno, relax, pohodu...případně jdu někam s někým na jídlo ven...tak si ho chci užít!
v klídečku doma, mám volno, relax, pohodu...případně jdu někam s někým na jídlo ven...tak si ho chci užít!
To pak vážně obdivuji, co některým lidem stačí. Když to vidím na internetu i v okolí, tak si někdy připadám, jak největší žrout :D Ale zase rozumějte. Samozřejmě se až tak nenacpávám vždy. Protože i tady platí zákon rovnováhy :) Pár menších jídel mi nevadí. Když více pracuji, tak ani nezbývá tolik času si jídlo až tak užít. Ale když mám volno, tak si to prostě chci vynahradit
a tak si dopřeji pořádný nášup i s nějakým tím dezertem. Ale vím, že to pak právě zase vyrovnám!
a tak si dopřeji pořádný nášup i s nějakým tím dezertem. Ale vím, že to pak právě zase vyrovnám!
Někteří berou jídlo jen jako prostředek k přežití. Jí, protože musí. Nebo je jim jedno, co sní, prostě se na nic neohlížejí. To já ne, já jsem tedy gurmán a když jde o jídlo, musí být po mém :D Doma už kolikrát měli připomínky při mém náletu do kuchyně a přípravě jídla zda nemůžu aspoň 20minut počkat, než si tam oni dodělají své. Ale ne, když mám hlad, tak jednám a prostor v kuchyni si vždycky najdu - prostě se tam vlezem všichni, no ne? To naštěstí už taky pochopili a když se tam přiřítím, tak mi kolikrát raději sami kuchyň uvolní :D
Takže tak. Asi není třeba dodávat, že tyto mé dvě vlastnosti a ještě ve vzájemné kombinaci jsou úplně "ideální" na to, když chcete zhubnout takové ty poslední 2 kila tuku, aby to bylo perfektní :D Když jsem měla někdy nebo i teď začátkem roku kil navíc více, tak to nebyl problém. Necítila jsem se dobře a sama jsem se zvládla třeba trochu omezit, protože jsem byla motivovaná. Ale teď? Když už se vlastně cítím dobře? To pak jedu takové ty vlny stylem 3+1 - tzn. 3 dny poctivě stylem Já to zvládnu! + 1 den bez omezování stylem Já už hubnout nepotřebuji! Takže asi tak :D Ale jak jsem psala, snažím se
o rovnováhu. A i když to jde pomalu, tak to jde. Teď za měsíc 1Kg dole. Ale i to je pro mě úspěch! Raději pojedu pomaličku
a užiju si několikrát týdně kousek čokolády, nášup u oběda a nějaký ten zdravý (nebo i nezdravý) koláč než se pár týdnů stresovat a mít zakázané všechno možné (a pak se s nějvětší pravděpodobností přejíst). Protože jak už jsem psala, pravidla na mě beztak neplatí! :)
o rovnováhu. A i když to jde pomalu, tak to jde. Teď za měsíc 1Kg dole. Ale i to je pro mě úspěch! Raději pojedu pomaličku
a užiju si několikrát týdně kousek čokolády, nášup u oběda a nějaký ten zdravý (nebo i nezdravý) koláč než se pár týdnů stresovat a mít zakázané všechno možné (a pak se s nějvětší pravděpodobností přejíst). Protože jak už jsem psala, pravidla na mě beztak neplatí! :)
Pěkný víkend. Užijte si sobotu a zítra to tu bude opět - jak jinak - plné jídla! ;)
Super článek :). Vcelku jsem v některých věcech objevila i sebe - hlavně co se týče okupování kuchyně :D. A přísných pravidel stravování. Když se je snažím dodržovat, nebaví mě to. A vlastně ani nemám důvod, takže prostě jím pravidelně, zdravě, ale když mám chuť na pizzu, čokoládku, tak si ji klidně dám. Myslím si, že když si člověk radosti odepírá, "sežere" toho akorát pak mnohem víc. A když má člověk spoustu pohybu, tělo potřebuje dočerpat energii i z jiných zdrojů :)
OdpovědětVymazatMyslím, že s těmi pravidly to tak má hodně lidí - přesně ve chvíli, kdy si člověk řekne "už nebudu jíst čokoládu" by jí snědl tuny :D škoda, že to nefunguje taky obráceně, třeba "už nikdy nebudu jíst zdravě!" A pak už by jedl jen zdravě :)))
OdpovědětVymazatKdyz jsem to cetla, prislo mi jako bych to psala ja... bohuzel s tim taky dost bojuju a ještě jsem nedospela do faze bez vycitek za kazde poruseni "pravidel" :(
OdpovědětVymazatTen poslední obrázek!! :D Já se v tomhle moc nevidím, teda až na ty maxi porce (100g vloček jen to fikne! :D) spíš mám až moc pevnou vůli.. každému pak přijdu divná.. :D ale co, jsem spokojená! :) Jinak ti moc gratuluju k tomu měsíci, moc ti fandím! ;)
OdpovědětVymazatJá to mám takové kombinované :-D Sama si ráda stanovuji pravidla režimů, abych si to zpestřila. Navíc ve chvíli, kdy si řeknu, že pojedu úplně na "volno" a budu jíst, jak to budu cítit (bez aspoň menších pravidel např. nejíst sladké,omezit pečivo,atd.), tak se rozežeru :-D Vždycky jsem asi byla v těchto záležitostech typický melancholik, který má rád řád a pravidla - ale pravda, že konec konců je vždy nakonec poruším :-D a stanovím si proto nová a nová a nová. Je to pořád dokola, ale asi už jiná nebudu.
OdpovědětVymazatS porcema to mám stejně. Opět mám období, kdy si porce hlídám a pak mám naopak pocit, že snad do sebe cpu i víc než zvládám (rozuměj: dýchám jak mašina a stejně si ten dezert dám - z principu :-D). Ale odpírat si něco celý život? NIKDY! Byla bych straaašně protivná! :-D
Články z vlastních zkušeností jsou nejlepší. A je hrozně fajn, že víš, jakým způsobem na to jít, rozumně si to koriguješ, občas si dopřeješ, čímž předejdeš přejídání, jinak máš nějakou míru, ale nic tě nesvazuje a kašleš na pravidla. Výsledky máš, pokroky jsou na tvém těle vidět a i když jsou malé, tak jsou super :)
OdpovědětVymazatJá, abych se přiznala, jsem se dostala do takové fáze, kdy je mi docela jedno, jak jídlo chutná, už gurmám moc nejsem, což se taky ukazuje na tom, že nepřidávám žádné recepty :D, a jím si tak jak je mi přirozené, nic nezdravého ano nekupuju a nemám na to chutě. Jsem si jistá, že za tohle všechno může právě odpoutání od pravidel, zapisování, počítání, které nemám ráda a ač je to divné, o to víc mě "nutí" něco porušit.Takže čím méně pravidel, zapisováních a podobných kravinek, tím víc úspěšných dní, tím víc přesnosti, vlastně přesně tak, jak já chci. A jde to samo, za což jsem nesmírně ráda :)
Mám to úplně stejně!
OdpovědětVymazatAle abych byla upřímná, lidi co všechno dodržují na 100% (všechny ty alternativní styly stravování, diety atd.) ani neobdivuju, protože jsem spíš pro to si život užít se vším všudy a všechno AŽ TAK moc neřešit. U některých lidí mi dokonce přijde, že nemají kontrolu nad svým životem a tak se pořád přísně kontrolují v jídle, aby dokázali ovlivňovat alespoň něco.
Taky nemám ráda pravidla, alespoň v jídle - a vlastně, proč bych to dělala? někdy si prostě dám kousek čokolády, někdy dortík, jindy zase pořádně cvičím a běhám, není třeba to až tak prožívat - spíš naopak, užít si to:)
A velké porce? Sem s tou hromadou!
Musím prostě vidět plný talíř a být dostatečně sytá, nestačilo by mi si dát salát a předstírat jak mi to vyhovuje. A většinou, když jsem třeba na jídle s kamarádkama, vždycky to je údiv typu "jaktože tak jíš a tak vypadáš"....no, možná právě proto :D Třeba když jsme byly na sushi - holky si objednaly sushi set mini a já sushi set maxi, i když jsem si připadala jako Otesánek, přeci se neochudím o pořádnou porcičku :D
A další věc co neumím je nechávat jídlo na talíři, i kdyby mi tam naložili půl prasete, stejně to dojím do posledního kousíčku, stejně tak je to s balíčkem čehokoliv :D
A taky to mám tak, že nejvíc si jídlo vychutnám když je čas a klid - třeba v neděli, kdy nikam nemusím, tak si dám třeba ty croissanty a užívám si to, ale když vím že za chvíli musím do práce kam se mi vůbec nechce, dám si jen "obyčejnou" kaši :D
Jéé Markét, mám to uplně stejně s tím dojídáním, jsem navíc ještě specialistka na vylízávání talíře, nechápu, jak tam někdo může nechat ten báječnej sosík :) Když je to dobrota, tak prostě vyďobu všechno :)
Vymazatopäť raz úžasný článok! :) tiež mám takéto najradšej, kde píšeš na základe svojich skúseností. Úplne súhlasím s tým, že držať sa nejakej striktnej diéty je fakt hlúposť, lebo potom ked človek dostane chuť na niečo sladké alebo tak, tak toho zje tonu. Ale tiež si myslím, že každý by si mal nájsť svoj vlastný spôsob stravovania, aby mu to najmä vyhovovalo. a s tými porciami, uplne viem o čom hovoríš :D:D:D niekedy ma už napadajú myšlienky, či fakt nejem nejak veľa, ked vidím kolko jedia moje kamarátky, ale potom si poviem že nie ved tolko by som mala jesť a zaujímavé je, že ešte aj pri tom veľkom množstve jedla sa váha hýbe nadol. Ja jedlo milujem a tiež mám rada ten pocit najesť sa poriadne do sýta a nie len tak "malé porcie" ako sa odporúča. :)
OdpovědětVymazatÚplně úžasný článek :-)
OdpovědětVymazatMyslím, že jsem se v něm dost našla - taky si říkám, že bych měla jet na 100%, protože chci už konečně zhubnout, ale na druhou stranu, že už vypadám docela dobře a vlastně jsem celkem spokojená a že bych si ráda dopřávala a užívala. Tak nějak nedokážu jídlo vidět jenom jako něco k přežití. Já si ho ráda užívám, mám ho spojené s příjemnými zážitky, třeba když jsme s přítelem na výletě a zajdem si na něco dobrého, když si doma uděláme hezký večer, když si nachystáme super snídani, navíc strašně ráda peču :-) Teď jsem se od začátku roku dost snažila a jela skoro na 100%, ale v poslední době jsem si řekla, že už mě to nebaví a chci si zase více užívat. Občas se to ve mě trochu pere - na jednu stranu si říkám, že kdybych se ještě chvíli snažila, tak se mi bude dařit lépe, ale na druhou stranu si říkám, že k čemu by mi to bylo, když bych si nic neužila. Tak se taky snažím najít nějakou takovou rovnováhu, Prostě si dát, co mám ráda, dopřát si nějakou tu čokoládku ke kafi, upéct něco dobrého na snídani a tak :-) Sice pak půjde asi všechno pomaleji, ale zas budu spokojenější a život si víc užiju, protože já k tomu to jídlo prostě potřebuju :-) Jenom si nějak potřebuju zvyknout na to, že se všechno nepokazí, když si občas dopřeju :-D
A s tou kuchyní - to jsem si několikrát říkala, jak je dobře, že máme s přítelem spolu byt a nebydlíme na nějakém společném privátě, jak jsme původně chtěli - nedokážu si představit, že bych si řekla, že se chci najíst, ale musela čekat, až mi někdo uvolní kuchyň...to stačilo občas na kolejích, když byly plné všechny kuchyňky (to se naštěstí stávalo jenom, když byla zavřená menza :-D)
Jinak takové ty alternativní styly by taky nebyly nic pro mě, nedokážu si představit, že bych byla tak moc omezená a taky mi to připadá takové nepraktické pro život, nemůžu se jen tak jít s někým najíst, nemůžu si dát, co zrovna chci, nebo třeba představa, že přijdu na návštěvu, něco mi nabídnou a já musím vysvětlovat, že to jíst nemůžu...Chvilku jsem zkoušela sacharidové vlny, ale nechala jsem toho, právě proto, že mi přišlo, že mě to moc svazuje.
Nemůžu jinak než souhlasit:) Když si něco zatrhnu, je pro mě ještě horší to dodržet. Takže jakmile si řeknu, že se nebudu tláskat čokoládou, mám na ni tuplem chuť, protože vím, že si ji nemůžu dát. Zatímco když to neřeším, ani si na ni kolikrát nevzpomenu, nebo prostě nemám potřebu si ji dát. Už delší dobu se držím toho, že se budu snažit jíst zdravě, ale ne se nijak závratně omezovat a jde to samo. A co se týče těch velkých porcí, já prostě neumím jíst ve velkém množství..Jsem zvyklá jíst tak akorát, ne úplně do přecpání a prostě se toho do mě moc nevejde:D
OdpovědětVymazatBezva článek.. na mě tedy sedí téměř na 100%.. miluji jídlo, miluji porce, ale chci hubnout a také mám občas ten pocit, že ty poslední 2-3kilča už nedám, když si tak dopřávám.. :-)
OdpovědětVymazatAle zase si řeknu - váha je v normě, tak stačí udržovák.. a pak se těžko můžu dočkat výsledků, že? :-D
Jinak jsem se chtěla zeptat.. vím že tady píšeš v článku, že nemáš ráda pravidla a striktní tabulky, spíš se snažíš naslouchat svému tělu.. přesto ale, když bys měla říct, co se snažíš nejvíce kontrolohavat nebo hlídat, co by to bylo? Jestli hledíš na kalorický příjem, nebo je pro tebe spíš důležitější přijímat dostatek bílkovin, nebo naopak nedáš dopustit na to "správné" množství sacharidů apod.. ?
Jo a také někdy nevěřícně koukám na ty co jedí málo a tvrdí že jim to stačí, nebo že by více nedali.. když já si o přestávce vytáhnu svůj velký ešus s hromoadou jídla (např. 4 kopečky rýže + celé kuřecí stehno + celou papriku) a někdo vedle mě má jen malou hrsičku vařených brambůrek a k tomu jeden malý pláteček masa.. tak hledím jako puk.. a zároveň si připadám HRDĚ na to, že já si můžu DOVOLIT jíst tolik, kolik jím.. protože vím že to stejně poté vycvičím, takže proč se pořádně (nenažrat) nenajíst, že? :-D
VymazatNo mám nějaký obecný režim, kterého se řídím, ale právě k tomu vždycky přidávám třeba něco navíc, když je třeba :) Jedu víceméně tak, že dávám přílohy na snídani a na oběd. Jinak se snažím jíst hodně zeleniny s nějakou bílkovinou a tuky, odpoledne nebo večer pak tvaroh s ořechy. Snídaně vločky, ovoce, ořechy, oběd klasicky příloha, zelenina, maso :) Zhruba každý 3 den ale přidávám i na svačiny a večeři nějaké přílohy, abych doplnila energii a glykogem, prostě když to tělo potřebuje. A dám si i nějakou tu sladkost nebo zdravý dezert :) Hlídám spíše ty sacharidy, ale začla jsem i tuky, protože jsem to s nimi dost přeháněla. Hlavně tedy porce ořechů a arašídového másla :)
VymazatWow, super článek. Hodně se v něm vidím. Především teda v tom "3+1" (u mě je to někdy i 1+1 :D). Chci se cítit dobře, nebýt pořád přejezená (nemyslím tím sytost, ale vyloženě přejezení, protože stejně jako ty nemám ráda malé porce :D), nemít nafouklé břicho a mít na břiše vidět nějaké ty svaly (nebo aspoň jejich náznak :D). Ale jednou za čas mi hrkne v hlavě, že mám přece postavu dobrou (a třeba i moje okolí mi to pořád opakuje, ať jím normálně a pořádně, ať nejsem tak hubená), že si můžu dovolit se pořádně přejíst, vždyť nějaké to kilo navíc mi neuškodí, třeba budu vypadat i líp... Ale pak mi to v hlavě hrkne nazpátek a všeho lituju a snažím se najet na tu přirozenou vlnu. A v tom je ten problém a rozdíl mezi námi - ty na ni najíždíš bez problémů, já se s tím peru. Když jednou povolím, veze se to... Ale makám na tom a právě tvoje články a životní příběhy mě strašně moc ovlivňují a pomáhají mi. Díky tobě vím, že i holky s tak parádní postavou prostě ujedou a že i ony se musí prát s problémy "všedních lidí" :)
OdpovědětVymazatMoni, tohle je úplně skvělej přístup. Nejlepší je reagovat na to, co tělo zrovna potřebuje. Má větší hlad, dostane větší porci. Má chuť na to či ono, tak je to signál k tomu, že má něčeho nedostatek, tak mu to prostě dám. Nemá smysl jet nějaký styl vyživování, když si celou dobu tělo říká o něco jiného. :)) Takže naprostý souhlas, poslouchat tělo se musí. A taky zbožňuju velké porce! :D
OdpovědětVymazatgettingfit.blog.cz
Je dobré vidět na někom, že nedodržuje žádná pravidla a hubne a jdou mu i tak diety. Problém dnešní doby je, že lidi nepřemýšlí, jsou jako ovce. Kolikrát vidím na různých skupinách holky, které chtějí poradit dobrý protein, ale neví na co vůbec je. Nebo se radí ohledně sacharidových vln, protože jedna slečna s nimi zhubla poslední dvě kila tuku a ony chtějí taky zhubnout tuk - sice třeba 10kg, ale fungovat to bude stejně přece. Potom se ani nedivím, že to vzdávají, protože je to drsné.
OdpovědětVymazatTaky miluju velké porce jídla. Co já do sebe zvládnu naházet (minulý víkend jsem si udělala hřešící a snědla jsem půlku babiččiny bábovky - a to jsem se ještě omezovala, abych si nepřipadala blbě :D)
Já naopak potřebuju pravidla, která můžu dodržovat. Jsem od přírody puntičkářka, takže všechno musí být dokonalé, a jak není, tak jsem nervózní. :D Zase to nějak neprožívám, ať tu nevypadám jak blbec, který se bojí každého gramu jídla navíc. :D Ale prostě se něčeho furt musím přidržovat. :))
OdpovědětVymazatNapř. k tomu paleu, vůbec nepociťuji, že bych byla nějak omezovaná, že si nemůžu dát to a to. Ono je to hlavně o prioritách. Pokud se tak člověk stravuje, najde se v tom, vidí v tom výhody, vidí, jak pozitivně to na něho působí, jak je mu dobře apod., tak za tím nic nehledá. ;)
Velké porce také miluju, hlavně ty hromady zeleniny. :D ♥ Nicméně dřív jsem také nechápala, jak někdo může jíst takové malé porce, které jím třeba teď, protože ve srovnání s těmi, které jsem jedla dřív, jsou určitě tak poloviční. Chybí tam ta kvanta rýže, vloček, těstovin. Ale ono je to zase o žaludku. Úplně na začátku zdravého stravování jsem ho měla pidi, jedla jsem jak vrabec, takže pro mě bylo těžké do sebe vůbec něco nasoukat. Potom jsem si ho "krásně" roztáhla fitness stravou, kdy jsem jedla hromady příloh, hromady vloček, hromady tvarohu apod. A teď už ho zase zmenšuju, což mi maximálně vyhovuje. :)) Proto chápu, že ti přijde, jak jí někdo malinko oproti tobě, protože také hodně záleží právě na velikosti toho žaludku. ;)
Paradni clanek:) jako bych ho psala ja.. zkratka.. pravidla jsou od toho, abychom je porusovali! Vzdycky, kdyz si reknu, ze neco FAKT NE, tak to jde razem vsechno do haje:D jo, jakmile se necitim dobre, jedu na 100%, ale pak se zacnu zase citit dobre a na pravidla kaslu..no a takhle porad dokola. A ono to mozna nebude tak na skodu:)
OdpovědětVymazatMáš pravdu, někteří berou jídlo jako palivo které potřebují k přežití, což nechápu.
OdpovědětVymazatJá jídlo miluju, upřímně, fakt bych si můj život bez něj nedokázala představit. Jestli by někdo za 50 let vymyslel nějaké tabletky které by měly nahradit jídlo (a já bych se toho dožila), stejně bych zůstala u "normálního stravování". Každé jídlo si vychutnávám, a jím i jídla které mi moc nejedou (jako třeba brokolice atd), protože vím že to mému tělu prospěje.
A blahopřeju ti, že ses z tvého problému s přejídáním dostala :-) je to velký úspěch
Super článek! A SEEFOOD DIET mě dostala :D
OdpovědětVymazatSuper článek, opravdu v mnoha směrech se s tebou ztotožňuji :)...Kolikrát si říkám, jestli by nebylo jednodušší to jídlo brát jen jako palivo :D...ale zase když je člověk gurmán, tak rád zkouší nové věci a experimentuje :) Díky zdravé stravě jsem mohla vyzkoušet tolik nových a skvělých potravin...A stejně jako ty, nemůžu jíst do polosyta, potřebuju pocit sytosti :) A něco si zakazovat? To opravdu nehrozí, co by pak člověk z toho života měl :)
OdpovědětVymazattaky se snažím krotit, ale je fakt že velké porce miluju a neošálí mě malý talířek plný jídla.
OdpovědětVymazatTak ja jsem na uplne opacne strane nez ty:-))pravidla potrebuju,jinak jim blbosti a je mi z toho spatne.jim pidi porcicky, protoze jsem proste mala a nechci se zvetsovat. Ja si prave umim porucit a proste to nesezeru, kdyz nemam, prave abych v nejakem case dosahla nejakych vysledku.sacharidove vlny jsem drzela 10 tydnu a trener me musel zastavit, jela bych i dal. Prave kvuli tem poslednim trem kilum jsem do toho sla, protoze ty me sraly vzdycky. Ale ted je holt nemam:-)) ja teprve tedka, na prahu tricitky, dostala telicko, ktere jsem vzdycky chtela, takze ja vazim a zapisuju. Ale vim, ze prejde i toto obdobi, budu to mit vsechno v malicku a trochu zvolnim.
OdpovědětVymazatJinak ja nechapu lidi, co si to jsou ochotni pokazit jednou cokoladkou, ja si to vycitam. Aleto jsou proste rozdilne povahy, nikoho nekamenuji a nikomu nekazu (ne v realnem zivote a uz vubec ne nekomu na blogu).
No podle mě je v tom článku dost velký paradox na kterém to prostě bohužel stojí. Píšeš, že se dostaneš do okruhu lidí, kteří žijí !zdravým životním stylem! a pokračuješ o nich - že některé potraviny jsou pro ně tabu, nejí sacharidy, vyřazují skupiny potravin - ale tohle přeci není zdravý životní styl!? Zdravé je všechno s mírou, dokonce i když člověk sní jednou za čas něco nezdravého tak to v tom konečném součtu může být pro tělo přínosem. Zdravé je žít se sebou v souladu, právě tak jak to děláš ty. Ale vyrýsované svaly, pekáč buchet a minimum tuků - to je zkrátka vize, za kterou stojí něco, co je pro tělo dlouhodobě nezdravé a tom vidím ten největší faul, že se tady zaměňují pojmy s dojmy.
OdpovědětVymazatNo já si myslím, že neexistuje jen jedna správná cesta a pro každého je ten zdravý životní styl jinde.. Pokud někomu pravidla vyhovují, tak na tom nevidím nic špatného, někdo třeba nemá potřebu "hřešit". :-)
VymazatNevím jestli existuje jedna správná cesta, to asi ne, ale jsem přesvědčena, že existuje jediná zdravá cesta a to: všeho s mírou.
VymazatJo, jenže jsou potraviny, které je opravdu lepší vyřadit úplně jako např. jídla z fast foodů, jídla z rafinovaného cukru, které pro tělo žádným přínosem nejsou. V čem to jako člověku prospěje, když si to občas dá? Možná na psychiku, ale jak někdo může o nezdravých potravinách říct, že to bude pro jeho tělo přínosem? Pro některé lidi je jednodušší např. úplně vyřadit maso než počítat nějakou "míru", kolik je ještě povoleno. Kdo určí, co přesně znamená "s mírou"? To je dost relativní.
VymazatBtw taky nesouhlasím s extrémními dietami typu minimum tuků, ale to spojení "všeho s mírou" mi přijde jako omlouvání toho, že někteří některým potravinám prostě neodolají.
Třeba tím, že se jednou od času do hry zapojí v těle mechanismy, který ty srajdy rozkládají něco na způsob jako když si batole rozvíjí imunitu olíznutím - víš čeho -. Zkrátka podle mě opravdu platí Pasteurovo "Všechno je jed či lék, záleží pouze na množství".
VymazatProspěje to člověku v tom, že pokud je fastfood (například) nouzové řešení v situaci, kdy se dejme tomu někde na cestách potřebuje najíst parta kamarádů, tak nebudeš za jedinýho asociála, co tam bude sedět o hladu a nic si nedá, protože nemá k dispozici jídlo s vyváženým poměrem B:S:T. Pokud se ovšem nekamarádíš jen s fitnesskama, pak by se ti to nejspíš nestalo. Jídlo je koneckonců jen jídlo, proč ho tolik řešit?
VymazatMončo, nemáš ňákej tip na to aby ty porce vypadaly větší? Někdy když si nachystám jídlo tak je mi do breku, kolik málo toho je, přitom kaloricky to je kolem 8 tisic kilojoulů, takže žádná redukční dietka.. mám pocit že je toho spíš málo, občas mám i trochu hlad, ale když přidám na jídle tak váha leze nahoru :-( Možná že v tom roli hraje i psychika - prostě když to vidím, tak si řeknu že toho je málo, tak to jistě budu mít brzo hlad.. mohla bys mi poradit jak to nějak "vošulit" aby toho na pohled bylo více? :-D Děkuji, Soňa :-)
OdpovědětVymazatnejsem sice Monča, ale odpověď je zelenina, mražená, čerstvá, podle toho kam :) nebo kaši vařit s větším množství tekutiny, tvaroh si naředit jogurtem apod. :)
VymazatUrčitě hodně zeleniny :) A záleží, jaké jídlo jíš. Když jíš něco, co má v malém objemu hodně kalorií, tak je jasné, že se zdá, že toho je málo. Takže hlavně základní věci jako nějaká ta příloha, zelenina, ovoce, dostatek bílkovin...žádné extra zpracované průmyslové blbosti ;)
Vymazatmalý talíř, opticky ti pak přijde že je potravy více.. a jinak samozřejmě více tekutiny, zelenina a podobné nekalorické věci
VymazatJá to mám zase trošku jinak .. nepotřebuju mega porce, plný talíř.. nebo něco podobného. Ale spíš po každém jídle něco sladkého (po obědě.. večeři) takže si třeba odepřu o něco míň jídla (no.. pro mě už to odepírání není, pro mě je to spíš vysvobození :D nebo zvyk ..) a místo toho si dám třeba sušenku, nebo hrst cereálií, kousek čokolády a tak. Já vlastně kdybych nemusela, tak ani teplá jídla nejím.. jednou čas mám chuť třeba na těsoviny nebo rýži.. ale to tak max. jednou do týdne :D ..
OdpovědětVymazatHaha, to mám taky tak :D Bohužel .. někdy mě to docela rozhodí tak se toho snažím zbavit :D
VymazatTak tohle jehodne o zvyku, da se to odnaucit, i kdyz to ba zacatku boli. Telosi ovsem vezme vic z ryze nez cokolady nebo susenky.zbytecne si zvysujes hladinu cukru v krvi.
Vymazattomuhle se pak ale říká rozmlsanost, to je už něco jiného:)
VymazatTak to tě obdivuji! Já naopak potřebuju pravidla, prostě něco, co mě drží v režimu :D Třeba teď jedu sacharidové vlný a jsem maximálně spokojená! Sice ano, dala bych si nejradši všechno, co nám leží doma :D Ale i tak se toho držím, protože mám nějaký cíl a vypadá to maximálně nadějně :) Ale nemysli si, já jsem taky gurmán a když můžu, vychutnávám si porcičky jak pro pořádnýho chlapa! :D Ale jak říkám, potřebuju znát své meze a např. cheat day je pro mě totálně tabu, jelikož bych pak snědla i svoje ruce :DD Takže jak říkám, obdivuji tě, že si dokážeš jenom uždibnout z čokoládky a dát si jen kousek dortíku :D :)
OdpovědětVymazatSuper článek, vždycky se ráda dozvím, jak to mají s jídlem nebo čímkoli jiným ostatní. Já mám k jídlu úplně jiný vztah, a podle komentů jsem asi jediná :D V prvé řadě mám "problém", že moc nemusím sladké a nemám na něj chutě, dám si akorát ráno ovesnou kaši a to mi stačí na celý den, další sladká jídla u mě nehrozí :) Měla jsem to tak už jako malá, všichni příbuzní apod. mi vždycky na návštěvu přinesli sladkosti a já z toho byla nešťastná a skoro vůbec je nejedla, mamka z toho byla na nervy :D
OdpovědětVymazatA druhá věc je, že jsem bohužel vcelku líná a vaření nedejbože pečení mě moc nebaví... Snažím se jíst zdravě, chutná mi to, takže vařím často, ale spíš z donucení, abych měla "co jíst", nijak se v tom nevyžívám, Velké porce nezvládám, vždycky trpím v restauraci, přítel po mě musí většinou dojídat :D A celkově jím prostě spíš proto, že jíst se musí - řeknu si "ach jo, už zas mám hlad a budu muset jít něco chystat a pak mýt nádobí", takže dodržování čehokoli by mi asi nedělalo problém, ale žádná pravidla si nestanovuju, nemám důvod - nezdravé věci (salámy, sladké :D, instantní věci) mi stejně nějak nikdy nechutnaly, tak je ani nekupuju. No asi jsem vážně divná, jak čtu všechny, co se v tom jídle vyžívají, ale když z toho má člověk radost, proč ne :-)
Přesně, jako kdybych to psala já. :D Právě tím, že jsem si něco zakazovala, o to větší jsem na to měla chut' a pak jsem přibírala. Když jsem to přestala řešit a nic jsem si nezakazovala, kila šla dolů hned. :D
OdpovědětVymazatAle určitě není pravda, že člověk si musí občas dopřát něco nezdravého, jsou lidi, co nejí sladkosti a smažené, ale neomezují se, prostě to k životu nepotřebují. :D Když někdo jde do Mekáče, ostatní si řeknou OK, ale když někdo jí zdravě, tak je to pro většinu lidí blázen, co to přehání, tak mi občas přijde, že někteří uvažují. :D https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-ash3/t1.0-9/1544944_597819800288258_1675087419_n.jpg
Já ani nechápu, jak se může někdo dobrovolně v jídle omezovat tak moc, že i přesto že mu něco chutná, dá si pravidlo že to nesmí a opravdu to dodržuje. Fajn, tleskám za pevnou vůli, ale k čemu to je když mi něco chutná, jako třeba čokoláda, tak si ji prostě dopřeju, protože život je moc krátkej (respektive nevíme jak bude dlouhej) na to, abych se ze života vyškrtla takové drobné potěšení. Teda ne že bych si to někdy neřekla "Už nebudu jíst čokládu" ale vždycky mi je jasné, že to nedodržím a že vlastně ani nechci. Akorát bych toho pak snědla hromadu najednou :D Takže to mám vlastně stejně jako ty :) Jinak porce jím zase docela malé, ale zvládla bych jich mnohem víc než klasicky 5 :D
OdpovědětVymazatMůj vztah k jídlu se za poslední rok úplně změnil, před rokem jsem na talíři viděla jen kupu kalorií, sice jsem už byla dál od toho, kdy jsem jedla max 150kcal denně, ale pořád to nebylo ideální. Mé jídlo bylo nudné, skoro každý večer jsem do sebe tlačila neochucený tvaroh s kupou zeleniny.. Pak jsem přešla na veganství, donutilo mě to přemýšlet o jídle jinak, časem jsem si začala jídlo vychutnávat a zamilovala si ho. Vařit mě bavilo vždycky, ale ať teď to má cenu. :) Taky se mi změnily chutě, milovala jsem sladký, byla jsem schopná toho sníst kupy, teď bych se bez něj úplně obešla (teda kromě ovoce, no :D).
OdpovědětVymazatVím, že kdybych se v něčem omezovala, cítila bych se pod tlakem, pořád na to myslela a pak podlehla.. Vyhovuje mi to jako tobě.
A velké porce taky můžu, jsem schopná si sníst oběd, co mám mít na druhý den. :( :D
prosímtě jak jsi docílila toho, že se bez sladkého obejdeš? :D S tím já bojuju pořád...
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatLíbí se mi tvůj přístup ke zdravému stravování. A nejvíc ze všeho obdivuju to, že všechno bereš s nadhledem a nenadáváš si, když si sem tam dáš koláč nebo velkou porci oběda. Já se bohužel ještě úplně nedostala z té fáze, kdy si nedokážu nic dopřát s radostí. Sem tam si nějakou tu sladkost dám, ale neužiju se to. Cítím se blbě a mám ze sebe špatnej pocit...
OdpovědětVymazatJen si dovoluju reagovat na kategorii alternativního stravování, ve kterém uvádíš paleo a vegetariánství. Já to vnímám tak, že podle palea se stravují lidé, kteří věří, že je to zdravé atd atd. Zatímco většina vegetariánů nejí maso prostě proto, že ví jak to vypadá za "dveřmi" masného průmyslu. A většina z nás to vlastně vůbec nebere jako "omezení" něčeho, po pár měsících vegetariánství, si to maso člověk většinou tak hrozně z hnusí....
PS: Taky si připadám jako největší žrout, vlastně se za to i dost stydím. Když jdu s kamarádkami do restaurace a ony si dají tři vidličky jídla a nadávají, jak je toho hrozně moc a že nemají šanci to všechno sníst, já už finišuju svojí porci a rozhlížím se po kom můžu co dojíst :D (Ale pak se za to samotřejmě cítím blbě a přijdu si nejnažranější a nejtlustší ze všech, achjo, je to jak bludnej kruh..)
Reaguji tady vlastně úplně poprvé a musím říct, že to je hezký článek. Taky nesnáším pravidla a potřebuju mít takovou svojí svobodu ve všem co dělám. Jo nějaké své mantinely mám, ale abych vše dodržovala na 100% to neumím, nejsem bůh. Když je někdo už fakt takový ten fitness milovník, který musí mít věčně lednici narvanou zeleninou a bílkovinama, tak proti tomu prostě nic nemám, každý má svůj život a jede si ho, jak chce a umí. Někdo má super postavu a neumí si dopřát bramboru navíc, aby nepřibral. 100% zdravě to stejně v dnešní době nejde, to bych musela žít někde v horách a ne ve velkoměstě plném špíny, prachu, aut, nesměla bych jíst skoro nic, protože bůh ví čím je to všechno ošetřené a nacpané. Prostě to beru trochu flegmaticky. Nejím žádné salámy, brambůrky a sladkosti (kromě karamelové čokolády, kterou si dám tak jednou za měsíc nebo za dva), nechutná mi to, ale za to si dopřeju sem tam smažený řízek, domácí bramborový salát nebo knedlík, červené víno, máminy koláče. A nevyčítám si to. Je to jídlo, energie pro nás a nemá cenu se tím stresovat. Stresu už je na nás až tak už dost. Pracuju jako překladatelka u sportovců a jsem hodně v terénu, takže jím nepravidelně. Nadruhou stranu naštěstí pro mě, že ve 20 nesedím ve vyhřátém kanclu. Sice bych si tam mohla nosit krabičky s jídlem, ale nebyla bych tam ráda.
OdpovědětVymazatKdyž máme jako obrovská skupina rezervovaný oběd, tak před 40 fotbalistama neumím hrát primadonu, která si nedá obrovskou porci řízku s bramborem nebo hranolkama. Prostě si jí dám, mám řízek ráda od dětství a žiju jen jednou a navíc sleduju ty jejich pohledy, jestli si teda ten řízek dám nebo ne. Člověk musí být vnitřně v pohodě a to si myslím, že o tom taky ten zdravý životní styl je. To není o omezování a s prominutím, pokakáním se ze všech maličkostí. No tak kruci mám narozeniny, tak si dám marcipánový dort a hotovo. Neříkám, že mi to dá nějaké živiny, ale aspoň mě ten cukr nachvilku povzbudí a budu psychicky v pohodě. Bůhví co mezi autama za den nadýchám špíny. Jak říkáš, je to o rovnováze a to je ten klíč. Myslím, že mám pevnou vůli, ale nechci a neumím to všechno tak hrotit. Když potřebuješ velké porce, :D:D stejně jako já :D tak si je prostě dopřej. To tělo ví co chce. Řiď se tím jak to cítíš a jak to pro tebe nejlíp funguje. Nemá cenu se ohlížet na jiné, ty jsi originál, tak máš i své originální potřeby. Držím palce a přeju hodně štěstí a pohody!!
Adriana
Správný přístup:-)
Vymazatsuper článek! přijde mi, že jsem snad úplně stejná jako ty :D ..v mnoho věcech od jídla až po cvičení.. sama si žádný blog nevedu, ale každou neděli ráno, hned po probuzení ještě s kafíčkem se kochám tvým článkem "food inspiration".. moc ti chci blog pochválit, je fakt super :) !!
OdpovědětVymazatDěkuji, jsem moc ráda, že se ti líbí :)
VymazatTento článek mě tak krásně povzbudil :D Začala jsem cvičit v lednu, dodržovat nějaký ten rozumný jídelníček, ale jsme jen lidi, každý by rád jedl, třeba dneska jsem to měla tak že jsem na snídani měla dva banány a dvě misky musli od emca, ty medové, taková delikatesa :D pak oběd, ten byl normal a odpo zase jedna miska musli :D no, takže to vypadalo na krásný musli den :D měla jsem docela výčitky, ale nesežrala jsem snad dvě čokolády ne? :D Supr článek!! a ještě suprovější blog :) K.
OdpovědětVymazatSkvělý článek, rozumím ti. Já toho do sebe dokážu narvat, jéje! :D V tom mi to usnaďnuje právě IF, že.. prostě můžu. Nepotřebuju jíst tak často, ale když už, tak ať si můj pupík užívá :D
OdpovědětVymazatTeď jsem si řekla že trochu zpřísním, ale včera jsem začala, takže uvidíme jak dlouho ten můj teror bude trvat.. A že bych si nějak fandila... znáš to, zvlášť těď po narozeninách, o 4 arašídová másla ve skříňce těžší a počet čokolád radši nezmiňuji (ježiš a jaký!!! mňam! :D)
Tohle mě naprosto přesně vystihuje! :D Zrovna když si třeba řeknu že teď už pojedu fakt poctivě, tak chodím a furt něco užírám :D Jsem ale ve fázi, kdy teda ještě mám výčitky a pak si říkám jak jsem blbá :D Vím ale, že je pro mě nejlepší se v takových dnech doma moc nevyskytovat a jenom si nakrabičkovat jídlo s sebou. :) Už dlouho se odhodlávám k tomu, že aspoň omezím pečivo a mléčné výrobky, cítím totiž že mi občas nedělají úplně dobře...furt se k tomu nemůžu dokopat ptz je až moc miluju :D
OdpovědětVymazatVážně ale obdivuju tvůj přístup, vše si v hlavě dokážeš srovnat tak, aby jsi se netrápila, jsi fakt skvělá! A moc díky za tvůj blog, strašně mě motivuje :)
uzasny clanek....jako vzdy....mluvis mi z duse, casto me nekdo kritizuje, ze jim moc, a reakce typu "a to jako vsechno snis" me uz vytaci.... "ne asi vyhodim jidlo do kose a zdechnu hladem"...... jenze jak tem lidem vysvetlit, ze to neni velka porde, ze jen oni sami sebe omezuji a pak se divi, ze maji jojo efekt a hlad jak svina, kdy vyjedou lednici i u sousedu? Aaaachjo.
OdpovědětVymazatJá mám pravidla ráda. cítím se pak dobře, protože když je nemám jsem tak trochu utrhnutá ze řetězu a jsem nervozní že nemám kontrolu kolik čeho jím :D Kdyby mě ale někdo začal limitovat v pojídání zeleniny, tak bych byla zlá:D Důležité je, aby si každý našel to svoje
OdpovědětVymazatSuper článek, přesně tohle jsem potřebovala. Dneska odpoledne jsem se nacpala sladkým. Po několika týdnech, kdy jsem se držela a hlídala si, abych odpoledne a večer jedla jen zeleninu a minimum rýže. Prostě jsem měla pocit, že tu misku müsli musím snít, jinak to nešlo :-D A necítím se kvůli tomu nešťastná ani naštvaná. Svět se kvůli tomu nezboří a nenaberu z toho přes noc deset kilo. A aspoň o to víc zítra zaberu na tréninku.
OdpovědětVymazatAhoj Moni, takhle přesně to mám ja, ale me to bohužel dost trapi, protože se necitim dobře ve svem těle.... Ted jsem zhubla 4kg za hrozne krátkou dobu, hooodne jsem se omezila a co nsstalo? Ano, vse si kompenzuji, takze na váhu raději nelezu...uz pár let nemam žádné sebevedomi a rikam si, ze kdybych netěšila svou váhu a to co jim tolik, bylo by mi dobre...mam velký problem s prokastinaci...a motivaci, ktera se vzdy vytrati jak para nad hrncem... Bohužel me kamarádky jsou o 5-10kg lehci, prestoze ja nemam nadváhu a tak se doslova desim leta....vůbec nevim, jak se mam ted zachovat. Jestli dotáhnout nacatou dietu do konce, nebo si dopravat, dokud si telo samo nerekne dost a pote najít tu rovnocshie. Hodně úspěchu přeju ;)
OdpovědětVymazatTu rovnovahu...v posl vete
Vymazatmíň řešit kamarádky :) soudě sice jen dle fotky na profilu (odkaz na nový blog jsem nenašel) nemusíš mít mindráky.. tak hlavu vzhůru ;)
VymazatProc vsude pises to trapne "zejo"? Jsi snad hloupa Prazacka? Nejsi, tak to laskave nepis, vypada to hrozne a zrovna prijemne na cteni to zrovna neni. Nemas 13 let.
OdpovědětVymazatTo je to povoleno jenom pro pražáky nebo co? :D
Vymazat