čtvrtek 6. září 2012

Já, můj životní styl a rodina

Typické jídlo na rodinných sešlostech. A to je jenom malý zlomek toho, co všechno je schopna babička připravit :D
Pokud se rozhodneme změnit svůj životní styl k lepšímu, reakce okolí nemusí být vždy přívětivé. Naše rodina či přátelé jsou léta zvyklí na určitý typ stravování a tím, že začneme jíst jinak, se jim můžeme najednou jevit divní. Nechápou to, že chceme jíst zdravě, říkají, že to přeháníme, utahují si z nás. Tedy...v některých případech. Ne v každé rodině to tak musí nutně být. Hodně z vás se zajímalo o to, jak to mám já. Jak reagovala má rodina na to, že jsem začala jíst jinak a zdravěji a pravidelně cvičit. Dnešní článek bude tedy tak trochu povídací a spíše o mě :)


Úplně si vybavuji své začátky, kdy jsem pravidelně chodila za rodiči a prosila je o peníze na ovoce, zeleninu a jogurty. To byly mé první, vždy krátkodobé, pokusy o hubnutí a zdravý životní styl. Cítila jsem se trapně, když jsem "cvičila" v pokoji a někdo vešel. V uvozovkách to píšu proto, že dnes bych to ani nějakým extra cvičením nenazvala :D Myslím, že už v té době to mí rodiče chápali a tolerovali. Pamatuji si jen jeden případ, kdy mi mamka v 15 vyčetla, že jsem si vzala do školy na svačinu pouze jablko. Říkala, že nechce, abych skončila jako anorektička někde v nemocnici. Asi měla trochu obavy. Pravda, mladá holka najednou začne jíst jinak. K poruchám příjmu potravy jsem tehdy ale měla opravdu daleko. Vždyť jsem jedla rohlík se sýrem v domění, že je to takhle určitě zdravější než se šunkou :D

Jo, to byly mé začátky. Ale to jsem zase trochu odbočila. Abych se tedy vrátila k tématu :) Za svou rodinu jsem opravdu ráda, protože je velice tolerantní, nerýpe do mě a nechá mě žít si po svém  - samozřejmě tedy co se jídla a cvičení týče. Dostávám kapesné + nějaké stravenky a jídlo si kupuji sama. Určitě si pamatujete články, ve kterých jsem vám představovala své místo na jídlo v lednici i svou malou spíž. Prakticky všechno jídlo si kupuji sama, až na takové věci jako jsou vajíčka, šunka, sýr a základní potraviny všech domácností, jako je sůl, koření, mouky, oleje apod.

Obědy jsem se taky naučila vařit si po svém. Chodívala jsem do školní jídelny a teď už si vařím doma. Mamka je stejně mnohdy v práci a čas oběda pro zbytek mé rodiny je často až v 7 večer :D Nebo prostě uvaří něco, co mi vážně ani nechutná. (Rozmixované vepřové v rosolu z plechovky? Děkuji pěkně. )  Ale občas si dám oběd s rodinou. Hlavně o víkendech nebo když se přes týden navaří v normální hodinu dostatek něčeho dobrého.

Občas se nějaké narážky na mou zdravou stravu objeví, ale spíše jsou myšleny pro pobavení, ne zle. Osobně jsem se musela doslova smát, když mi můj mladší brácha jednou při večeři řekl: "To musí být strašné dívat se na mě, jak jím smažák s hranolkama, když ty musíš jíst tohle." To jsem zrovna měla výborné plněné vaječné omelety. Nebo když si mamčin přítel měsíce myslel, že se do cvičení musím nutit, že mě to nebaví a dělám to jenom kvůli postavě. Pak byl opravdu překvapený, když jsem mu řekla, že mě to baví. Jako by si všichni mysleli, že strašně trpím :D 

A co vaše rodina a zdravý životní styl? Tolerují ho nebo mají pouze nepříjemné poznámky?

70 komentářů :

  1. Jako bys psala o mně, mluvíš mi z duše!! :) Já jsem už v podstatě 9 let vegetariánka a doteď, když přijedu k babičce, tak se všichni divěj jak pitomý, proč jako nejim maso:D Jezdim tam max dvakrát do roka, víc bych totiž asi nedala:))) Člověk i říká, že po tolika letech by si mohli zvyknout, ale bohužel:) Nikdy mě ale nenapadlo, že lidé, co se rozhodnou žít zdravě to mají vlastně stejně, taky pořád poslouchají, ať si dají knedlo vepřo... Nojo, ale stojí to za to:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Někteří to asi nepochopí nikdy no, bohužel. Ale co, hlavně že mi jsme spokojení a jdem si za svým. My víme, že to děláme pro sebe a že to špaté není :)

      Smazat
    2. Taky to tak mám :D Od 10 let nejím maso, jen ryby a vždy se mě babi nebo i máma ptají kdy s tím jako hodlám přestat, at uz vyrostu. wtf??:D

      Smazat
  2. celá moje rodina je už úplně zvyklá :) nikomu nepřijde divný, že si v neděli vařím svůj vlastní oběd, i když je navařeno :D ale někdy o víkendu jím s rodinou, třeba když mamka udělá moje oblíbené těstoviny nebo kuře s rýží :) někdy si ze mě dělají srandu, ale v dobrém "no jo, to ty nemůžeš, vždyť bys po jednom soustu byla o deset kilo těžší!" :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jojo, u nás jim taky přijde úplně normální, že si vařím sama i o víkendu :) Mě zase občas říkají, když si dám třeba kousek čokolády: "No, to teď budeš muset jít hned cvičit, abys náhodou nepřibrala." :D Ale taky to myslí dobře a jen tak ze srandy :)

      Smazat
    2. "Po jednom soustu o deset kilo těžší" a "Radši jdi hned cvičit" u nás byly také časté:D
      Jinak si holky tolerantních a chápavých rodičů važte, ne všude je to samozřejmost...

      Smazat
    3. Já si jich vážím nesmírně. Všechny moje kamarádky si vždy na rodiče stěžovaly, nadávaly... Proto jsem ráda, že mám s těmi svými opravdu dobrý vztah :)

      Smazat
  3. Ja som v začiatkoch do cvičenia a lepšieho jedenia strhla so sebou aj mamku. Spolu sme sa držali "rozlišovacej diéty". Naučili sme sa jesť kopu vecí, ktoré jeme doteraz. Celozrnné pečivo, viac zeleniny, ovocia, tuniak, viac cestovín, brokolicu a pod..mohla by som toho menovať =) A taktiež mamina začala viac variť kuracieho mäsa na úkor bravčového.
    Na internáte si samozrejme varím sama, našich to teší, lebo sa lepšie najem ako v menze a nevyjde ma to veľa. Ale aj doma si často varím pre seba, keď je omáčka s knedľou, alebo parené buchty...Zo začiatku to našich trochu trápilo, dohovárali mi že to preháňam, že nepotrebujem chudnúť a tak.Priznám sa, že som to jedno obdobie možno trochu preháňala a chápem že sa o mňa báli. Teraz už to pochopili, dokonca si všimli že jem viackrát denne ako oni =D a že rada pečiem a následne ochutnávam.
    Len nedostávam peniaze na jedlo, vždy napíšem maminke niečo na lístok keď ide do obchodu, ale aj ona sa už naučila mi kúpiť tofu, vločky... =) A to že cvičím, behám a v škole chodím na hodiny aerobicku ich fakt teší, vedia, že ma to baví a že je to zdravé a pre telo potrebné =)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. U nás taky zjistili, že jím vlastně hodně :D Hlavně když si stěžuju, že mi taková malá porcička masa nemůže stačit. Dříve se ale taky asi trochu báli :) Naši taky ví, že je cvičení pro spěšné. Přes týden spíše leží u televize a cpou se, protože jsou unaveni z práce, ale na druhou stranu zase hodně podnikají různé výlety o víkendech pod stan, na hory - hlavně mamka s jejím přítelem. A taťka si sice rád zajde na pivo, ale na druhou stranu taky chodí hrát fotbal a tenis. Tak jsem ráda, že aspoň takto má rodina pro sebe něco dělá :)

      Smazat
  4. U nás je to tak, že to rodina spíš nechápe.. Myslí si, že se nějak omezuju nebo že držím dietu :-D Mamka je zastáncem toho, že se má jíst od všeho něco a že jestli chci zhubnout tak se stačí jen hýbat a je celkem zbytečné jí všechno vysvětlovat. O víkendech vaří ona a to je většinou něco hodně mastného a tučného :( Pak je trochu naštvaná, že to nechci jíst. A celkem často mi nabízí sladkosti se slovy "ještě pořád žiješ zdravě?". Ale já se nenechám odradit :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já taky zastávám názor "jíst klidně všechno, ale s mírou" a neodpírám si ani to nezdravé. Ale převážně se snažím jíst zdravě no :) Ale je fakt, že pokud člověku jde opravdu o hubnutí, musí se hlídat víc.

      Smazat
  5. Mám to s rodiči dost podobně jako ty a rýpe do mě spíš ten zbytek rodiny... taky to nechápou, že mě netrápí, že nejím maso a smažák a tak. Že chodím běhat a cvičit. Jen strýc mě v tom vyloženě podporuje a byl ted o prázdninách na chatě (rodinná sešlost několikadenní) nadšen z toho množství zeleniny co jsem jedla a dělal si srandu ze sestry, že si ráno dá jogurt s cereáliemi a za hodinu 3 rohlíky se sýrem. Jinak opačně se snažím já jim doporučovat jídlo, dávat ochutnat, podávat informace, když chtějí a podporovat je, když začnou s něčím zdravějším... Většinou do mě chvíli rýpají a pak se začnou vážně zajímat co jsem jedla.. asi tím rýpáním překonávají nervozitu z toho pocitu, že chtějí taky změnit svuj život ale neví jak :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to máš fajn, že se o to aspoň trochu zajímají. Já se svou rodinu přesvědčovat nesnažím. Oni mi nekecají do jídla a já jim taky ne. Říkám si, že kdyby fakt chtěli, tak jim ty informace dám, ale evidentně jim to takhle vyhovuje :)

      Smazat
  6. Tak to máš super, že máš tak tolerantnú rodinu :)
    Ja som na tom viac menej podobne, domov chodím tak štyrikrát do roka a stále si naši vychutnajú nejaké poznámky, hlavne keď tam prídem s nejakými svojimi potravinami a prvá vec čo urobím je že idem na veľký nákup :)
    Horšie to je u starkých, párkrát som sa snažila navariť u nich niečo zdravé na oslavách, stále to však ostalo na mne a každý to bral ako to "moje" jedlo, čo mne príde nepochopiteľné jednoducho :) Predsa len väčšina starých ľudí má kopec zdravotných problémov súvisiach so stravou či cigaretami a nie ich "donútiť" zjesť k obedu aj šalát alebo necukriť mrkvu :) Pre čo ešte nemajú pochopenie hlavne moja straská sú studené obedy alebo večere, často keď nestíham a urobím si na obed len toasty s kopou šunky a syry alebo cestovinový šalát, tak za hodinu mi dáva normálny obed a "veď to si sa nemohla najesť,určite si už hladná".
    Inak včera som mala na obed pohanku a myslela som že mi vystačí aj na dnes, ale bolo jej málo, tak som sii k nej dovarila kuskus, zmiešala to dokopy a so zeleninkou na kari je to bomba, hlavne tá kombinácia kuskus-pohanka :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To moje babička taky sice hodně vaří starou dobrou klasiku na sádle apod., ale na druhou stranu k tomu je vždycky i spousta zeleniny a střídá to. Jeden den je třeba kachna s knedlíkem a se zelím a druhý den něco lehčího, třeba kuřecí na nudličky se zeleninou. A vždycky, když k nim dojedu, tak má ledničku plnou potravin, které běžně jím, takže za to jsem ráda :)

      Kuskus s pohankou je opravdu zajímavá kombinace. Věřím, že to bylo dobré. Někdy to vyzkouším :)

      Smazat
  7. Já, jakožto věčně hubnoucí člověk, který vyzkoušel všechny druhy cvičení, rodiče chápu, že mívají pindy, když přijde to období, někdy až přehnané snahy. Teď už se to snažím tak nehrotit a bez výčitek si i v malé míře dopřát. Ale jen co se týče stravy, pohyb a cvičení to je jiná a bez negativních komentářů :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, taky si s mírou dopřávám - tedy snažím se s mírou, občas se mi to vymkne :D Ale kdysi jsem to taky hrotila opravdu moc. Až zpetně si to všechno uvědomuji, tehdy mi to přišlo normální.

      Smazat
  8. Tak já mám dobré to, že rodina se za těch pár let zdravému životnímu stylu tak nějak přizpůsobila a nemusím si kupovat zvlášť nějaké extra jídlo a dávat do speciálních přihrádek. Na druhou stranu takhle jedí jen díky mě a nijak to neřeší, takže mají dost času na to, řešit mě. Hlavně poslední dobou jim snad hráblo v koulích :-D Prostě nedokážou pochopit, že pro mě je normální každodenní sport, že mě to baví a naplňuje. Velmi často teď slýchávám, že mají obavy jestli už to nepřeháním (a to mám při 170cm 61,5kg), aby z toho nebyla nějaká anorexie apod. Nejdřív jsem se tomu smála, ale teď už mě to neuvěřitelně vytáčí. Chápu, že není normální denně sportem spálit kalorie v rozmezí 400 - 800. Na druhou stranu jím při takovém výdeji klidně přes 2000kcal denně. Bohužel se mi jim to nějak nedaří vysvětlit, že tohle má od anorexie apod. opravdu hodně daleko.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Súhlasím a mám to doma trocha podobne, len to sa ťažko vysvetľuje, že môj príjem je možno aj vyšší než ich, ale idem si k tomu na hodinu zabehať alebo mám proste ten príjiem rozdelený v omnoho lepšom pomere živín. Popravde, aj keby som to všetko vysvetľovala, vyzeralo by, že nerozmášľam nad ničím iným a pritom ja si svoje odcvičím, nabijem sa endorfínmi a do ďalšieho dňa nad tým nejako neuvažujem, takisto čo sa týka stravy, viem približné hodnoty, viem čo si môžem kedy dovoliť a ďalej to neriešim. Ale to všetko nezainteresovaní ľudia ťažko pochopia, oni vidia (chcú vidieť?) mnohokrát len taniere plné zeleniny a ovocia a každodenný šport.. (a to že niekedy to riešim skutočne asi viac než treba si nechám radšej stále len pre seba, to pochopí len rovnaký šialenec ako sme my :) )

      Smazat
  9. Spíš si říkají, že jsem se zcvokla a že to určitě nevydržím..Nebo že mi něco je :)))
    Vyhrajte parfém od Guess! 2nd Giveway

    OdpovědětSmazat
  10. Já mám se svou mamkou hrozně dobrý vztah po všech stránkách, dokonce se mě i snaží podporovat, ikdyž zdravý životní styl jí nic neříká a není jí vůbec přirozený. Teď jsem ji konečně po několika letech naučila nekupovat mi žádné sladkosti, kdžy je kupuje sourozencům. Jediná věc, co mě trochu šve je, že když si vařím něco pro sebe, tka se ode mě očekává, že uvařím i pro ostatní. A nedokážu jim prostě vysvětlit, že to jsou suroviny, co jsem si koupila atd. Často zkouším nějaké novinky a nemůžu dopředu říct, jestli to bude vůbec k jídlu (:D), tak to přece nebudu dělat na 4 porce a potom zkasit takové množství surovin. Ale když se mi něco povede a suroviny nejosu čistě z mých peněz, tak s vařením a pečením pro ostatní nemám problém.
    A to beru jako samozřejmost, že se mému cvičení někdy smějí.

    Ale před tou širší rodinou o hubnutí nemluvím, nemá to cenu jim něco vysvětlovat. Když jsem třeba u babi, tak jím její jídlo v omezené míře a pak se to snažím další dny vyvážit :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. U nás se to zase neočekává, že bych vařila pro všechny. Taky kolikrát nevím, jak to mé vaření dopadne no :D Ale občas ráda vařím pro ostatní. Rodina si třeba vyžádá mé speciální lasagne nebo nějaký dort a to pak pro ně dělám moc ráda :)

      Před širší rodinou o tom taky moc nemluvím. Možná s babičkou, ta má ráda hodně zdravé věci, ale i ty nezdravé. Ale třeba tetičky, prababičky apod. co mám na jižní moravě...mezi nimi bych něco takového ani "vytahovat" nechtěla. To by bylo připomínek :D

      Smazat
  11. Tak u nás to vzali v pohodě. Ještě naopak si všimnou, když nic nedělám. Hned mi vynadají, že se válím :D. U nás jedí všichni víceméně dobře, akorát když přišla babča, tak měla hrozné narážky, že jíme samé hnusy a neumíme vařit :/.

    OdpovědětSmazat
  12. závidím...já si obědy nevařím,přes týden chodím k babičce a o víkendu jím normálně s rodinou..jo občas taky máme něco co mi dvakrát neleze ale naštěstí mi rodiče aspon někdy zajdou do zdravé výživy a nakoupí:) jinak u babičky to je smažený,tučný atd. takže si dám jen trochu a pak to vycvičím:D ale srandu si ze mě dělají každý den:D a když jdeme nakoupit tak beru zeleninu,ovoce,jogurty,cottage vločky atd. a ještě mi vynadají:D

    OdpovědětSmazat
  13. Podpora rodičů je důležitá,ale těžší je to zvládnout bez ní

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je jasné, bez podpory okolí to jde opravdu těžko. ale člověk si prostě musí najít něco, co ho vždycky bude motivovat :)

      Smazat
  14. Držím ti palce v tomhle stylu :)

    OdpovědětSmazat
  15. Když jsem začínala s hubnutím někdy ve 13, tak jsem na tom byla podobně :D Cvičila jsem tajně (asi jsem se za to styděla, ani nevim) a místo dvou rohlíků si dala jeden :D Je pravda, že se mi to trochu vymklo z rukou, měla jsem problémy s jídlem a snědla tak 500 kcal denně. Vím, že jsem byla hrozně blbá, ale od dětství jsem měla komplex, že nejsem úplně nejdrobnější (i když jsem nikdy tlustá nebyla, jen zkrátka nejsem tak drobná a mám větší kostru - a to fakt není výmluva, ale fakt :D). Naštěstí jsem to nikdy nedotáhla do případu, kdy bych vážila 40 kilo.... a za to vděčím hlavně mamce, která mi řekla, že takhle to prostě nejde.
    Dneska už to nějak neřeším. Když jdu cvičit, tak to oznámím a když mě někdo vidí, tak to taky neřeším. Co se týče jídla, tak přes týden jím ve školní jídelně a snažím se vybírat zdravější varianty a o víkendu jím doma.
    Naše rodina je ale dost sportovně založená, takže i zdravá strava je u nás na prvním místě. Knedlíky máme tak jednou do roka (na Novej rok). Taťka je kulturista, takže mě ve cvičení hodně podporuje a je rád, že mě to baví.
    Jsem moc ráda, že mám takovouhle rodinu, protože ve spoustě domácností to pravidlo není a plno lidí (a zvlášť holek) tím dost trpí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo tak to máš fajn. Já bych taky chtěla jednou své děti vést k pohybu a zdravějšímu jídlu. Myslím, že je to opravdu důležité :)

      Smazat
  16. Tak já to mám asi ještě lepší v tom, že celá moje rodina jí zdravě...Takže nějakého vepřového v rosolu nebo smažáku s hranolkama by se u nás nikdo do smrti nedočkal..:D
    Tou rodinou myslím mamku, taťku, bráchu a už se to učí i přítel. Zbytek rodiny(babička, strýcové,tety) už na tom jsou hůř ale jsou tolerantní a pochopí, že si na návštěvě nedám klobásu ale jím jen tu zeleninu, kterou k té klobáse nachystali..:D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. U nás je to jak kdy no. Moje rodina jí i to zdravější, ale taky si potrpí na řízy apod. :D Prostě od všeho trochu, takže nejhorší to není :)

      Smazat
  17. Ahoj, potřebovala bych od Tebe radu,není to sice tak úplně k tématu, ale..
    Četla jsem (na f-sportu), že ovoce obsahuje jednoduché cukry, takže není vhodné na hubnutí.. ale pouze o tréninku (rychlé doplnění cukrů do svalů). Ale když už chci pouze "udržovat" můžu si snad ovoce dopřát ne? .. Je tak i článek, že je pak pravděpodobné, že mě bude mo konzumaci jednoducých cukrů honit "mlsná", ale po ovoci s tím opravdu problém nemám. Jen mám trochu strach, že se mi pak bude "přebytečný rychlý cukr" hromadit v podobě tuku. Co si o tom myslíš? .. 3x týdně chodím do posilovny, tak mám snad trochu "rychlejší" metabolismus a mohla bych si dovolit tak 3 (?) kousky ovoce denně? ale pro jistotu, nebo spíš, abych ho nejedla samotné, tak bych si k němu dala třeba bílý jogurt nebo tvaroh (kvůli bílkovinám). Co si celkově o konzumaci ovoce a o tom, že jde o "jednoduché cukry" myslíš? ..

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. (ty bílkoviny, abych vydržela sytá tak ty 3 hoďky ) Navíc mi ovoce přijde zdravé a opravdu ho miluju.. A jde mi o vyváženou stravu.. Děkuji za odpověď Míša

      Smazat
    2. Ovoce si klidně dát můžeš a nemusíš stresovat. Já i při hubnutí jedla tak 2 kusy denně. Je pravda, že v něm jsou rychlé (jednoduché) sacharidy, ale přecejen je zdravé a je důležitou součástí zdravého jídelníčku. S jednoduchými sacharidy by se to nemělo přehánět, ale ovoce kvůli tomu omezovat rozhodně nemusíš. Větší část sacharidů by ale měly tvořit hlavně ty složené, dlouhé sacharidy - ve vločkách, přílohách, celozrných obilovinách apod.

      Smazat
    3. Dekuju moc. Ja ovoce hrozne miluju a chci si ho dopravat bez vycitek :) a kdyz by teda nemelo chybet ve zdravém jidelnicku, tak super :) opravdu diky moc, jsi zlata :)
      Míša

      Smazat
    4. A muzu ho jíst i vecer? Jako posledni jidlo 3 hodiny pred spanim nebo to uz je lepsi zelenina? :) jakoby uz asi neco lehciho vid?

      Smazat
    5. No, když jenom udržuješ, tak podle mě můžeš. Silně pochybuji, že bys z kousku ovoce přibrala :D Ale obecně jsou lepší na večeři nějaké delší sacharidy - avé celozrnné pečivo nebo jiné zdravé přílohy s bílkovinami a zeleninou. Ale když si dáš po večeři ještě kousek ovoce, nic se nestane ;)

      Smazat
    6. Hehe :D máš pravdu :) uz to prehanim :D ještě jednou diky

      Smazat
  18. Já poznámky na svůj způsob stravování poslouchám od rodiny neustále (teď už s nimi téměř dva roky nebydlím a přítel jí naštěstí stejně jako já). Jsem v tomhle černá ovce rodiny, kde všichni milují jídlo hlavně to tučné, sladké a nezdravé. Pravdou je, že když sem s nimi bydlela, často sem taky zhřešila protože když člověk ty koláče má pořád pod nosem tak je těžké odolat:D

    OdpovědětSmazat
  19. U nás mi kecali do výživy akorát tehdy, když jsem usoudila, že budu konzumovat pouze tvaroh, cottage a zeleninu. Sice občas poslouchám, že bych neměla jíst tolik ty ovesné vločky, že se po nich tloustne, ale tak...
    Je pravda, že doma jíme docela často vepřové, ale svoje si snažím dělat na grilu (když to jde) a občas jsou k večeři tousty nebo každý "něco jiného do huby". Jako nejsem nijaký extrémista, abych si dala pouze kousíček maska a zakousla ho listem salátu. Když je uvařeno něco dobrého, tak si dám. :-) Například v pondělí jsem měla palačinky. Sice nebyly z celozrnné mouky, ale s tvarohem už jo. ;-)

    OdpovědětSmazat
  20. můžu se tě zeptat? Ty jsi taková zkušená :)) Po jak dlouhé době tělo začne spalovat tuk? Na blogilates Cassey píše že stačí 30-45 minut, ale jinde vidim i hodinu a takhle.. :X

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Sama přesně nevím, řekla bych, že je to dost individuální. Ono hlavně záleží i co a jak cvičíš :) Podle mě ale nemá smysl tyhle detaily řešit. Prostě zařaď pohyb, cvičení a on už se ten tuk s dobrý jídelníčkem spálí ;)

      Smazat
    2. Ahoj, přesně tak, teď jsem někde četla, že se řeší, kdy spaluješ tuky, ale přece každým pohybem, cvičením spaluješ tuky, jen po delší době si tělo sáhne do hlubších zásob,tak i 15 min cvičení plus zdravý jídelníček je pro tělo lepší než nic. Dany

      Smazat
  21. Rodina je v tomhle důležitá, ne že bych si na ně chtěla nějak stěžovat, ale myslím si, že kdyby ten přístup byl jiný už od mého dětství, nemusela jsem to s váhou dopracovat tam, kam sem do dopracovala. Naštěstí mám svoji domácnost, vařím si sama, ale když jsem třeba na návštěvě u mamka/ségry/babičky, tak místo aby mě v hubnoucí snaze podporovaly, ještě mi sladkosti nabízejí a ptají se několikrát, jestli si teda opravdu nedám. Zlobí mě to.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To jep pravda. Taky nemám ráda, když jsem u babičky a pořád dokola se mě ptá: "Chceš? Vážně ne? A opravdu si nedáš? Vždyť je to strašně dobré, ochutnej.". Prý, co kdybych si to rozmyslela :D Taky mě tohle štvalo, hlavně když se snažila hubnout.

      Smazat
  22. Tak u nás je to jak kdo :-)... Bydlím sama, ale i návštěvy jak doma tak členů rodiny u mne stačí. Maminka je podpora, sama se snaží žít zdravě ale táta,ségra (který by to vůbec neuškodilo) a děda? Dědy reakce: "Holčičko ti jsi nám nějak pohubla, já ti pošlu po tátovi čokoládu a salám,jo?" Já:"Dědo ne, díky", on:"ale já ti chci něco koupit", já:"Tak mi kup ovoce, jo? Třeba meruňky nebo mango, jo? Máma ti řekne jak to vypadá" - děda trvá na čokoládě - já:"tak prodávají až 90% čoko, je to tam napsané, máma ti poradí, jo?", děda potvrzuje, táta přiváží štangli uheráku a velkou čokoládu - Milku... :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děda je fakt vtipný teda :D Taky si teď vybavuji jeden zážitek. Mamčin přítel šel do obchodu. "Chceš něco vzít?" Tak mu říkám "Jo, můžeš mi přibrat brokolici." Přišel, dal mi čokoládu a když jsem se ho ptala na brokolici, tak prý na ni zapoměl :D

      Smazat
  23. Čauky, taky nemám s rodinou problém. Vždy jsme jedli celkem zdravě, ale začínám sledovat že málo (co se množství týká).
    Jen některé "zdravé" věci mám vypozorované že u nás nee. Třeba včera jsem s taťků dělala lečo a cibulku dělal na sádle, ale to proto že mamce je z olejů zle a sádlo jí nic nedělá... Nebo co se pečiva týká - tmavé moc u nás celkově nejede protože našich nafukuje...
    Přítel taky je taky chápající, a když to není vyloženě moc "alternativní"

    Ono totiž otázka zní co je zdravé...

    OdpovědětSmazat
  24. Ahojky, koukám, že já jediná jsem asi divná :D. Naši na moji zdravou stravu nikdy nepřistoupili. Nepodporují mě a v podstatě mi to i zakazují. Není výjimkou, že si jídlo tajně odnesu do pokoje, abych nemusela poslouchat ty jejich řeči. Vařit si sama můžu maximálně v týdnu. Zatím ještě nechodím do školy, takže je to super. Ale jakmile začnu musím začít chodit do Menzy. Naštěstí tam vaří docela dobře doufám. Je tam na výběr z 5-8 jídel a jedno z nich by mělo být vždycky vegetariánské. Takže to bude dobré. Jídla o víkendech musím jíst zásadně s nimi. Neexistuje abych si vařila své vlastní. Na tohle téma jsem se s nima několikrát bavila a i jsem se jim to snažila vysvětlit. Marně. Zastávají názor, že se má jíst všechno (sami ovšem nejí kuřecí, vejce, saláty, cottage, omelety). Když se dělá oběd o víkendu většinou je to smažené v bílé mouce v litrech oleje. Je mi z toho zle, ale sníst to musím. Ráno se snažím jíst co nejdříve, abych se s nimi nepotkala u snídaně, protože bych potom slyšela narážky na moje jídlo ("Vždyť to vypadá, jako když se někdo vyzvracel!" Reakce na moji vynikající ovesnou kaši s banánem). Když si dělám kuskus s rajčaty a tofu/tuňákem/tempehem tak se na to divají svrchu a nechápou, že se z toho najím. Vždyť kuskus se nikde nejí! "Ty jsi si prostě něco usmyslela a chceš dělat problémy! Do teď jsi jedla s námi a normálně jsi rostla a všechno a teď to jíst nechceš! Takhle teda ne holčičko! Hezky budeš jíst to co jíme my! A ne že si budeš z kapesného kupovat jídlo! Jakmile to zjistím tak bude po kapesném!".
    Takže asi tak. Vážně vám závidím takovéhle rodiče. Mají mě rádi ale prostě to nedokáží pochopit, že oni se takhle stravovali celý život i jejich maminky (žili v době komunismu) a já se chci stravovat jinak. Nedokážu jim to vysvětlit.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Chudero :( Tak snad až budeš bydlet sama, tak si budeš moct dopřát jen to, co budeš chtít :)

      Smazat
    2. Tak to mě mrzí, že máš takto netolerantní rodiče. Jestli už jsi dospělá, tím spíše by ti měli povolit si alespoň částěčně žít po svém. No budu ti držet palce, ať se to alespoň trochu zlepší ;)

      Smazat
    3. Ahoj, mám to podobně.Ne, že by mi to vyloženě zakazovali, ovšem narážky typu ,,Já na tom vůbec nevidím žádné účinky, tak ty si jako párek nedáš, ale oxidama a dusíka vyhnanou zeleninu, to jo,po tom ti je úžasně jak povídáš" ..,,Však ještě před nedávnem (podotýkám, rokem) jsi s náma jedla normálně úplně všechno" ..Nemůžu jim vysvětlit, že mi toto jídlo prostě už ani nechutná, když cítím přepálený tuk, je mi zle.Snažím se vařit si když nikdo není doma a na otázky typu, co jsem si vzala do školy odpovídat, že to co uvařili oni, jinak to asi ani nepůjde.
      Ale zase co se týče nakupování mi vstříc vycházejí, dají mi peníze, ať si to jdu nakoupit sama..

      Smazat
  25. Úplne mi sadol teraz tento článok, lebo uplynulé 2 dni som bola u babičky :D a doniesla som si vločky, nech si možem mspraviť vlastnu snidani.. a to som len počuvala, ako babička stale lamentuje že "Ja sa tak hambim (stydim), že si u nas musiš variť sama" :D pretože aj obed som si potom uvarila sama, ale všetko zo zeleniny z ich zahradky.. a keď som spotená zliezla z trampolíny, babička sa vynorila odniekiaľ a hovorí "Prečo sa takto týraš?" :D som sa musela smiať.. alebo keď som išla domov na korčuliach, tak začala znova lamentovať, že načo chudnem, keď nie som žiaden obor a že mám byť rada, že som zdravá. Nemala som síl jej vysvetlovať, že zdravá som práve kvôli tomu, že sa pravidelne hýbem... Ale inak je úplne úžasná, keď ide ráno do obchodu, kúpi mi, čo si vypýtam, zvykla si mi kupovať detské předsnídavky a jogurty... a keď som si vypýtala vločky, kúpila mi rovno 2 balíky :D
    Čo sa týka bližšej rodiny - mama, tata, segry - tak si už úplne zvykli. Mamina zje to, čo navarím, väčšinou. Nie len preto, že jej sa variť nechce, ale dokonca jej to chutí :D Tiež by chcela chudnúť, ale akosi na to nemá sily... s tatou je to už ťažšie, je taky ten typicky masovy typ, proste chlap... a ked som mu ponukla na ranajky moje vločky, tak utekal čo najrychlejšie preč :D ale našťstie mi do toho nekecá, len ohŕňa nos :D
    Je to obrovská výhoda mať rodinu, ktorá nás chápe :) a ja som za to strašne vďačná :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak moje babička naštěstí vločky a podobné věci doma má, takže to mám bez problémů. I na cvičení neměla žádné narážky. Zároveň má ale taky doma plno nezdravých věcí, které pořád nabízí :D

      Smazat
  26. Mě rodina ve zdravém životním stylu příliš nepomáhá. U nás chodí nakupovat potraviny táta, takže velmi často se doma vyskytuje bílé pěčivo a různé sladkosti, kterým já špatně odolávám :D
    Musím se odnaučit chodit z nudy strkat hlavu do lednice a několik minut do ní tupě zírat :D

    OdpovědětSmazat
  27. Ahoj Fitness-girl. Prosim, tě jsem slepý nebo tu chybí článek o ukončení insanity? Psala jsi o něm někdy v květnu myslim, čekal jsem na nějáký shrnutí či fotky before/after. Jestli jsi to zveřejnila hoď mi prosím odkaz. Jestli nic tak pročpak? Dojela jsi to vlastně celý? Pocity, výsledky? Měj se fajn. Zdraví Petr. K.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj. Shrnující článek nebyl, nedojela jsem ho dokonce. Psala jsem průběžně, že jsem se rozhodla nejet nadále podle plánu, protože jsem to často nestíhala kvůli práce nebo neměla dostatek sil. Proto jsem ho pak zařazovala jen 1-2x týdně spolu s jiným cvičením.

      Smazat
  28. Našim je to víceméně jedno. Nestarají se o to, co jím a že cvičím. I když občas mi taťka předvádí, jak vypadám u cvičení :D Spíš mi vadí kamarádky, které jsou děsné expertky na zdravý životní styl (čti: dietářky) a dělají děsné haló z toho, že si dám čokoládovou tyčinku, když "hubnu". Hodně velký problém mám s tím, že jsem se s hubnutím odnaučila pít alkohol. To pak jen slyším "ona nebude pít, ona přece sportuje" :(

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem se alkohol odnaučila pít. Spíš mi vlastně ani nechutná. Nikdy mi nijak extra nejel a ani teď ho nemusím. Tak jednou za půl roku si ho možná ve větší míře dám, ale jinak mám problém vypít skleničku vína :D Taky mi vadí, že se pak lidi na mě dívají divně, když si objednávám čistou vodu. Ale co no, na druhou stranu je to moje věc :)

      Smazat
    2. S tím alkoholem jsem na tom stejně, už jsem si říkala, že jsem akt divná :D taky si objednávám čistou vodu.. a jedině neperlivou :) nemam ráda bublinky :)) nedávno jsem byla s kamarádkama v baru, ony si dávaly rum s colou a já právě tu neperlivou vodu.. byla jsem tam celkem za "blázna" O:)
      Míša (tvoje pravidelná čtenářka)

      Smazat
    3. Taky se na mě dívají jak na blázna. "Co piješ? Vodu? Jsi normální?". Ale moc často takhle ven nechodím no, asi i proto, že alkoholu tolik neholduju :)

      Smazat
    4. Právě tyhle pohledy mě opravdu rozčilují :( Jak člověk nepije alkohol, tak je doela vyřazenej ze společnosti. Já jsem dřív pila pivo často, třeba dvakrát týdně jsme si šly někam sednout a teď si ho dám jednou za 4 měsíce a stejně mi nechutná a je mi po něm jenom špatně.

      Smazat
    5. Přesně. Když už si řeknu "tak jo, dám si teda taky něco", tak mi to stejně nechutná a mám problém to vypít. Chuť mám opravdu jenom vyjímečně, jednou nebo dvakrát do roka. A jak říkáš, když člověk nepije, aspoň mu pak ani není druhý den špatně :D

      Smazat
  29. To je pěkné s tím smažákem:-D Taky se vždycky směju když někdo něco takového řekne:-D Joo, kdyby byly takové dýška pokaždé, bylo by to moc prima:-)

    OdpovědětSmazat
  30. myslela som si, ze to iba u nas tak funguje - ze ma maju za blazna :-D ale ako citam komentare...ehm ehm...nie som sama! rodina do mna rype, priatel do mna rype, ak niekam pridem a nejem "normalne jedlo" pozeraju na mna ako na blazna a myslia si, ze som nejaka chybna a anorekticka, ked sa griluje, opeka tak sa vsetci cuduju, preco si nemozem aspon teraz dat, stale im nedochazda, ze som vegetarianka z vlastneho presvedcenia a nenutim sa do toho, maso mi ani nechutna!to ze si dam zeleninu pride kazdemu take, ze musim velmi trpiet hladom :-D robia si prdel z toho, ze obcas si teda hodim na gril moje sojove "maso" a po jeho ochutnani musia uznat, ze je celkom chutne :-D
    mamina sa cuduje, ze preco sa tak mordujem ked docvicim a tecie zo mna, ale nechape, ze mna to bavi a robim to pre seba :-D
    moc tej tolerancie teda nemam, iba od mamy a od priatelovej mamy, moj tatko sa mi smeje so slovami " ked chces ostat nazive never zdravej vyzive" tak toto uz fakt nepotrebuje komentar....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jim to vážně nedochází no. Prostě si myslí, že strašně trpíme. Kdo se prostě do tohoto stylu života nedá, tak to nepochopí. Pro ně znamená zdravá strava striktní dietu a sport mučení. A bohužel většina dnešní populace si neuvědomuje, že co je zdravé taky dobře chutná a člověk se po tom cítí mnohem lépe a plný energie. A že i cvičit se dá pro radost, relax a uvolnění :) No aspoň ty naše děti k tomu musíme v budoucnu vést :)

      Smazat
  31. tento članok ma neskutočne potešil a pripomenul mi moje zaciatky.Esteze moja mama to chape aj ked sem tam mi podhodi tresku :D zabuda ze nejem maso.Ale najvacsiu podporu mam v priatelovi kt. nikdy nemal sproste poznamky u kamaratov je to rozne niekomu je to smiesne iny to nechape lebo vidi zmysel zivota v jedeni masa ale je mi to relativne jedno kazdi si zije svoj zivot ako uzna za vhodne, preto som prekvapena ze niekomu to rodicia neakceptuju ba priam zakazaju je to slobodna vola kazdeho z nas..

    OdpovědětSmazat
  32. To je dobrý článek, už jsem nad tím dřív přemýšlela, jak to je v tvé rodině... moje rodina naštěstí žije celkem zdravě, si myslím. Aspoň oproti takovému tomu českému průměru. Například v omáčkách s knedlíkama a podobně si u nás doma nikdy nijak extra nelibovali. Rodiče zastávají názor, že se může jíst vše, ale v rozumné míře. Nadváhu u nás nikdo nemá, možná taťka má trošku bříško :D Všichni máme rádi zeleninu, ovoce, rodiče nás odmala podporovali v pohybu, sami hrají pravidelně volejbal (rekreačně) a já už chodím hrát s nimi :) Jsem ráda za to, že mám takovou rodinu...
    Akorát tedy občas měli ke mě výtky, ale to když už jsem to vážně přeháněla. Při vaření jsem mamce pořád stála za zadkem a kontrolovala ji, jak vaří a co do jídla dává, vařila jsem pro ostatní, ale sama jsem to nejedla, do školy jsem si nosila nízkotučný jogurt a mrkev... tak to už se rodičům samozřejmě nelíbilo... no to tady teď nebudu rozvádět ;)
    Jinak ale třeba některé věci si oblíbili i oni, třeba mrkvánky ze zdravé výživy nebo proteinové tyčinky z DMka, to mi třeba kupují pod podmínkou, že se rozdělím :D

    OdpovědětSmazat
  33. U nás to je těžký... máma sice má bezlekovou dietu, která je celkem zdravá (občas jí vykrádám zásoby kaší od nominy, müsli, ...), ale bohužel taky dost drahá... skoro se tu nevyskytuje zelenina nebo ovoce:-( maso taky dost málo.. a když tak spíš sojový (blbý je že mi nějak extra moc nechutná). Problém s tím že vykonávám pohyb má akorát ségra ("uhni nevidím na televizi" - byty jsou malý no:-/) Takže mi zbejvá zároveň se školou ještě brigádničit - to už pak ale přicházím domů tak vyčerpaná, že si zvládnu sotva udělat něco k jídlu a padám do postele ještě oblečená...

    OdpovědětSmazat

Moc děkuji za všechny komentáře :) Odpovídám na ně tady na blogu ;)