pondělí 2. června 2014

SPARTAN RACE LIBEREC 2014: Krátký report a pár fotek ze závodu


Tak konečně - po spoustě řečí a příprav (ehm...spíše "příprav", náš tým toho asi nějakému spešl tréninku zrovna moc nedal :D) vám konečně mohu napsat nějaký ten report a jako důkaz přidat pár fotek dosvědčující, že jsem se toho včera fakt zúčastnila. A dokonce i proběhla cílovou rovinkou. Živá. Zdravá. Skopojená. Nadšená :)


Nebyla to má první zkušenost na závodě Spartan Race, ale řekla bych, že o to zajímavější to pro mě bylo. Mohla jsem srovnávat, vzpomínat co mi loni šlo a nešlo a co se mi naopak povedlo letos. A vzpomínali jsme dva...čímž jsme řekla bych celý víkend dost děsili zbylé dva členy našeho týmu, kteří letos běželi poprvé. Jooo, vzpomínám si na tu nervozitu před mým prvním Spartan Racem. Včera už to bylo mnohem víc v pohodě. To jsem věděla, co mě čeká a šla si to vyloženě užít. Na startu mi ani nedocházelo, že by mě měla čekat nějaká výzva. Ale přesto to výzva byla. Pořád je to přecejen Spartan...ne žádná víkendová procházka pro horách :)


Blbinky před startem aneb když přijedete s dostatečným předstihem
a hrajete si na víteze ještě před začátkem závodu :D



Svého prvního Spartan Race závodu jsem se účasnila loni v září v Bořeticích - a to ve stejné úrovni, tedy v té základní Sprint. Už tehdy jsem věděla, že chci jet na další. Bez debat :) Ačkoliv jsem loni nejela sama, bohužel to vyšlo tak, že jsme běželi
v různých vlnách. Takže jsem si tehdy tolik neužila toho týmového ducha na trati. Teď to bylo jiné. Dali jsme do kupy tým čtyř lidí a nazvali se "Zelení krokodýli"  (název vznikl čirou náhodou a hned se uchytil :D). Hned to dalo závodu jiný rozměr.
V týmu se to běží úplně jinak a ačkoliv jsem někdy měla chuť utíkat střemhlav k cíli, tak jsem držela se svým týmem...většinou...však oni ví a chápou :D Navzájem jsme si pomáhali, společně jsme dělali angličáky, i když je za trest dostal třeba jen jeden. Když týmově, tak ve všech ohledech! A společně jsme nakonec doběhli i do cíle :)




Trať měla letos v Liberci tuším okolo 6,8km...překážek okolo 15 kousků. Čekali na nás ty klasické sparťanské, ale pro mě
i pár novinek. Na trati je vždy spousta překážek, které jsou spíše přirozenou součástí terénu a ve většině v případů je člověk zdolá bez problémů a trestných angličáků - přeskočení kupy slámy, přelezení zdi, průchod jakýmsi kanálem, podlézání zdi nebo brodění bahnem - do kterého jsem mimochodem na začátku trati slušně zapadla a myslela jsem, že už tam snad zůstanu napospas divé zvěři :D Naštěstí jsem bylo vysvobozena a mohla tak vesele a zabláceně běžet dál.




Mimo klasické překážky v terénu se na závodě objevili samozřejmě i překážky, které již vyžadují určité schopnosti - například přelézt šikmou stěnu, vyšplhat se do kopce s pomocí lana, ručkování, plazení se pod ostnatým drátem, tahání kýble plného kamení, vytáhnutí lanem k vrchu pytel naplnění nějakým závažím (upřímně nevím, kolik tam holky měly, ale přišlo mi to děsně lehoučké), šplh na laně nebo hod oštěpem.



čistí na stratu vs. zablácení těsně před cílem

A teď přichází prostor na chlubení se. Má největší radost a euforie na závodě - vyšplhala jsem se na tom proklatém laně
až nahoru, fakt že jo!!!
Takže žádné trestné angličáky zde, zato pořádná dávka nevěřícné radosti. Když jde o překážky, tady mě ani ve snu nenapadlo, že bych to zvládla. V Bořeticích jsem z něj spadla po sotva prvním pokusu se někam poposunout. Tentokrát jsem na to lano vyskočila, zjistila, že po uzlech se dá dostat kousek výš. Pak už byl další uzel daleko a tak jsem se zkusila přitáhnout a použít nohy. A helemese, ono to šlo! Pak nastala krizovka asi uprostřed, kdy jsem měla pocit, že mi došly všechny síly a že už se nepřitáhnu ani o píď. V tu chvíli na mě začali všichni křičet, ať lezu a nevzdávám se. No nechtělo se mi, ale bojovala jsem teda dál :D Další kousek nahoru a zvonek už byl nadosah. Ovšem další úbytek sil. To už jsem zase přemýšlela nad tím to zabalit. Ale pak na mě začal řvát i forograf, co seděl nahoře nademnou. Asi 5x jsem se snažila dosáhnout na ten zatracený zvonek a chybělo mi tak 5cm. No nic, musela jsem se ještě kousíček přitáhnout. Tak jsem to
z posledních sil zkusila a huráá, vyšlo to!

No nebudu kecat, minimálně 5x jsem to chtěla vzdát a kdyby na mě tolik lidí neřvalo a nepodporovalo mě, tak tam asi nevylezu. Tohle je opravdu má část závodu, na kterou jsem opravdu hrdá, protože jsem ani nečekala, že jsem toho schopná :) Ta síla ve mě prostě byla, jen jsem se musela přestat bát ji použít! A ještě dneska ráno jsem teda řádně cítila bicepsy. Ačkoliv bicepsy asi nejsou zrovna primární sval u šplhu, tak jestli neboleli z tohohle, tak nevím z čeho:D


hlavně si to tam pěkně nakráčet...like a BOSS :D

Takže cíl splněn, překonala jsem sama sebe, alespoň v něčem :) Co jsem nezvládla bylo ručkování. Hned po šplhu? Are you kidding me?? Euforie rázem vyprchala. Tož věřila jsem si, ale nějak blbě jsem vyskočila nahoru a sklouzla na zem, sotva jsem se se stačila chytit i druhou rukou. No pěkně jsem tam sebou plácla na zadek, až na mě všichni vyděšeně koukali. Asi by mi dali druhý pokus, jelikož jsem pořádně ani nezačala, ale i tak jsem si raději šla dát svých prvních třicet.


klouzačka před cílem, aneb perfektní způsob, jak umýt všechny spartany těsně před cílem


Pak bylo ještě pár překážek, klouzačka do vody, která byla teda pěkným ledovým šokem a před cílem klasika, místo které by asi mohli dát rovnou ty angličáky všem - hod oštěpem. Ten můj mířil přesně...přesně do země, kam přistál sotva dva metry ode mě. Tak jsem si to odangličákovala za sebe. A pak ještě pár angličáků s ostatními z týmu a pak už společně hurá do cíle, kde jsem si přebrala medaili a tričko od holek, které znám z Ostravy a se kterými pojedu na další závod. Takže paráda
a podpora i v cíli! :)


Zamyšleně s úsměvem na rtu - letos navíc dávali i čelenky se startovním číslem! To loni nebylo.
A ačkoliv na čelenky vůbec nejsem, tahle se mi líbila a měla jsem ji na sobě celou dobu :)


Závod jsem si rozhodně užila. Ta atmosféra je tam prostě skvělá. Nejenom mezi lidmi, které znáte, ale i s ostatními na trati. Společně si pomůžete, smějete, občas prohodíte nějakou tu vtipnou hlášku. A vůbec nezáleží na tom, že se neznáte nebo že běžíte za jiný tým :)




Poděkování určitě patří i našemu skvělému fotografovi, díky kterému máme spoustu super fotek už teď. Určitě přibude ještě spousta dalších oficiálních, ale na ty si ještě budeme muset počkat (upřímně doufám, že mě ten chlápek u toho šplhu na laně aspoň dobře vyfotil, když už tam na mě z vrchu tolik řval :D). Jel s námi totiž ještě přítel od kamarádky, který se letos neúčastnil. Ovšem po tom, co viděl letos, tak říkal, že příště už jede s námi. No kdo by odolal žejo? :) A kamarádka říkala,
že odteď bude pořádně trénovat. A shybovat každý den. To na ní budu muset ještě nějak dohlídnout :D Každopádně každý
z nás si odnesl nějakou motivaci pro příště :)


Ta nejlepší parťačka už od základky :)


Ještě by stálo za to malé srovnání s Bořeticemi. V Liberci mi to přišlo krapet náročnější a asi i zajímavější. Rozhodně byl náročnější terén. Neustále z kopce dokopce, neustálé prolézání lesních kopců, strmě nahoru, strmě dolů..žádná sranda. Nožky i zadek to cítí ještě dneska :D V Bořeticích to bylo jednou nahoru do kopce a pak už zase jenom dolů, takže vcelku pohodička. Ačkoliv mi včera přišlo, že to trvalo déle a navíc jsme občas čekali i na zbytek týmu, tak čas jsme ve výsledku měli lepší než loni. Sice asi jen o 2-3minutky, ale i tak. Všichni jsme doběhli v čase cca 1 hodina 19minut. Což sice není ta hodina, do které jsme to chtěli stihnout...ale i tak dobrý :D Zase je fakt, že v Liberci jsme nikde u překážek nemuseli čekat a šli rovnou na to. Asi i výhoda toho startovat už v 10 a ne až v odpoledních hodinách :)


Zaslouženě po závodě - chutnal naprosto FANTASTICKY!

Po závodě zasloužená odměna v podobě burgeru, který byl prostě parádní a ani trochu ošizený. Pořádný kus masa jako si zaslouží každý pořádný Sparťan :) Ono celý víkend už od pátku se vlastně nesl ve víru řádného regenerování a doplňování zásob na neděli a poté zase doplňování zásob po závodě :D V pátek na cestu arašídové cookies, na první večeři v Praze domácí pizza a vínko, na sobotní snídani palačinky, oběd v podobě bufetu v asijské restauraci (aneb "eat all you can" - so I ate everything :D) na večeři grilovačka s pivem. V neděli na snídani celkem slušně "jen" míchaná vajíčka, po závodě burger, nanuk, ve vlaku pak sushi (a bylo bezvadné!), večer a dnes ještě doplnění cukrů (a asi i tuků) čokoládou. Ehm..a teď tady ten fitness/healthy food blog asi můžu jít zavřít žejo :D

Ale ne lidi, i já jsem jenom člověk. I já mám ráda i jiné věci než jen papriku. A i já si je dám. Zvlášť při těchto příležitostech. Protože vím, že se svět nezboří a mé tělo si s tím poradí ;)




Jo! A ta trička se jim letos taky povedla! Děsně se mi líbí a nosím ho teď pořád. A medaile mají taky větší než loni, což je jedině plus! A bylo to prostě všechno bezvadné :) V červenci se těším konečně i na další úroveň SUPER - 13 a více kilometrů, to teprv bude žůžo. Tentokrát s jiným týmem, takže potkám i spustu nových lidí. A jestli přežijem, tak možná následně i ten nejhorší BEAST. Když už, tak pořádně. Sprint jsem otestovala, tak je třeba se posunout někam dál a překonávat i nadále své limity :)

PS: Omlouvám se za slovo "krátký" v nadpise...holt to nějak nevyšlo :D
PS2: Jestli přibudou i nějaké oficiální fotky ze závodu, tak vám časem na ukázku přidám i pár z nich ;)

40 komentářů :

  1. Pytel mi přišel taky neskutečně lehoučký! Pořádně jsem se zapřela a pak jsem zjistila, že vlastně není proč! :D Burgr byl výborný, ani jsem ho nespořádala celý (a že jsem pěknej žrout! :D ) A příště už to snad pod tu hodinu bude! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, předemnou u toho tahání pytle holka pomalu ležela na zemi a tahala vší silou, tak jsem se zapřela a ono to šlo samo :D

      Jinak do mě teda burger spadl rychle a ještě jsem měla hlad :D

      Vymazat
  2. Moc gratuluju :) Vypadáte jako fajnovej tým, takže věřm, že to stálo za to. Navíc to lano! No jsi skvělá :D Já už začínám trénovat na příští rok a uvidíme, jak mi to s tím šplhem půjde :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jste úžasný :)
    Podle fotek si mi trochu připadala jako Jennifer Lawrence v Hunger games :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavé, že už jsi několikátá, kdo mi píše, že se jí podobám. Ani jsem ten film neviděla, tož se asi podívám :D

      Vymazat
    2. Ja si to taky myslim!!!:)

      Vymazat
    3. hihi, taky jsem ti to chtěla napsat! :))

      Vymazat
  4. Tak tohle je můj sen, do tohohle jednou jít! :) ale na to ještě fyzičku zdaleka nemám :D gratuluji ke skvělým výsledkům :) a musím Tě pochválit - a neber to špatně ano :D - máš prostě skvělý zadek! :D takhle v těch leginách Ti to fakt sluší, já ten zadek ne a ne takhle hezky vytvarovat :) Jsi prostě skvělá inspirace! :) (y)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ó, tak to děkuji! :) ale upřímně, taky jsem se divila, jak jsem se na těch fotkách viděla, že nevypadá vlastně vůbec špatně...asi dobrý kalhoty...nebo to budou ty dřepy :D

      Vymazat
  5. Ahoj Mončo no gratulka.. tričko co jsi dostala ti fakt sekne.. :-)
    A proč se těch dalších závodů - super a beast zúčastníš až za rok? Tento rok se už nekonají?
    To máš super že si občas dovolíš jíst i uplně jinak než doma a neřešíš to a cítíš se v poho.. to já jsem najetá na ten svůj zarytý režim už pěkně dlouho a každá změna mě hned vykolejí.. stačí když jeden den více hřeším, dám si nějakou sladkost, zákusek.. méně zeleniny a více pečiva a hned mám na 3 dny zaděláno na problém se střevy, bolí mě a tak si to raději příště vždy odpustím a jím svá jídla..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jsi to špatně pochopila - těch závodů se budu účastnit ještě letos ;)

      Vymazat
    2. Aha, ano - píšeš že v červenci.. asi neumím číst, promiň tedy za hloupé otázky :D

      Vymazat
  6. Úžasný, gratuluju k tomu šplhu. těším se další reporty z dalších závodů.

    OdpovědětVymazat
  7. Wau, sekne vám to, prostě like bosses :D Muselo to být fajn, už se těšim na článek z dalšího sparťana ;) A doplňování zásob je potřeba, zvlášť řpi takovýmhle výdeji :)

    OdpovědětVymazat
  8. Téda! To je úžasný! Já jsem o tomto závodě slyšela poprvé loni, tuším. Kamarád se ho účastní. Je z toho nadšený a úplně se v tom našel. Mě osobně to neláká, ale why not, že :-D A co se týče víkendového stravování, s tím výdejem bys mohla "sežrat"(promiň mi ten výraz) krávu a stále bys byla v pohodě ;-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  9. Strašně ti to na těch fotkách pasuje.. jsi taková usměvavá, přirozená, veselá.. když se fotíš doma tak jsou fotky taky supr, hlavně tělo - to je bez chyby, ale někdy se mi tvůj výraz zdá takový trošičku smutný, lehce strhaný.. tady opravdu záříš.. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Moni,na úplně první a úplně poslední fotce,to je teda vysekaný zadek,klobouk dolů!!

    OdpovědětVymazat
  11. Teda ten zadek, to je bomba! Málo asi dřepuju, málo! :D

    OdpovědětVymazat
  12. Tyjo, skvělý:) trochu závidim všem mým přátelům, kteří se účastnili, protože já si na to netroufla..tak aspoň můžu začít trénovat na příští, když už vidím nadšené dojmy ostatních:D

    OdpovědětVymazat
  13. Na fotkách ti to strašně moc sluší! :-) Příští rok se taky chystám na Spartan - a vypadá to, že přítel jde do toho se mnou :-)

    OdpovědětVymazat
  14. V sobotu jsem byla na mym prvnim spartanovi v Liberci a je to super, bomba, skvely zavod. Ten zazitek za to stoji :)

    OdpovědětVymazat
  15. Super, začíná mě to taky lákat. Třeba se mi to jednou poštěstí. Jsi šikovná, že jsi to lano vylezla;)

    OdpovědětVymazat
  16. Jsi skvělá, úplně mi naskočila husí kůže, jak jsi to barvitě popisovala. Klobouk dolů před všemi zúčastněnými :-) Veronika.

    OdpovědětVymazat
  17. V kolik jsi odjížděla?? Já se těšila, že tě uvidím, když už jsi z druhé strany republiky, ale mezi tolika lidmi jsem tě buď přehlédla a nebo jsme se míjely...:( :D tak snad za rok, zase na sprintu !!! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přijeli jsme už kolem 8:30 a někdy ve 13:00 jsme odjížděli :) Tak třeba příště ;)

      Vymazat
    2. no vidíš, já tě tam od 11 hodin hledala a nenašla :( :D asi v záplavě těch stejných triček no... :D

      Vymazat
    3. No to jsem byla asi ještě někde na trati :)

      Vymazat
  18. blahozelam ja som isla prvy uz v BA a teraz sa pripravujem na super a aj beast, dala som si predsavzatie ze tento rok bude trifecta

    OdpovědětVymazat
  19. Jsi skvělá a článek se mi moc líbil - a příští rok už do toho jdu taky :))
    Vlastně ani nevím, jestli umím šplhat na laně, na tyči jo, ale na laně jsem to nezkoušela už takových 15 let, takže nemám tušení.....no ale spíš ne :D

    A moc se mi líbí i ten závěr - no a "eat all you can" - so I ate everything :D", v tom se vidím :DD

    OdpovědětVymazat
  20. Kolik trestných angličáků se dělalo když jsi něco nesplnila? A bylo možné neudělat třeba všechny překážky a dělat samé angličáky, nebo byl nějaký limit že by tě už vyloučili?
    A když někdo nemůže v průběhu trati, může dobrovolně odstoupit a zkončit jako poražený, nebo musí závod stůj co stůj dokončit?
    Chtěla bych se také zúčastnit, tak proto se tolik vyptávám, protože mám docela strach :D
    Děkuji předem za odpověď.. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. dostava sa 30 tresnych anglicakov a niektore prekazky su povinne ale tie sa daju vzdy :D a mozes odstupit kedykolvek ale ono sa to da proste mozes aj odkracat ked uz nevlasdzes ja som na sprinte predbiehala kopec takych kracajucich ale tak nevzdali sa to je hlavne
      a na vela prekazkach ak su tam nejaky chlapi tak oni pomozu radi a to je aj dovolene

      Vymazat
    2. Děkuji za info :-) Fakt o tom hodně přemýšlím a chtěla bych zkusit tu jakože "lehkou" trať.. jen mám problém se šplhem na laně, to mi vůbec nejde.. :-/

      Vymazat
    3. Já taky poprvé nevyšplhala - a hodně lidí s tím má problém. Určitě to nevadí, že to nezvládneš ;) Dostaneš místo toho agličáky. A je fakt, že ty se dělaj ve velkém jen u některých překážek. Většina překážek se dá normálně projít ;)

      Vymazat
  21. Paráda! Ale u tebe jsem nečekala nic jinýho, než že to zvládněš ;)
    Za rok se určitě chystám! Ale neni to náhodou nějak věkově omezený?

    OdpovědětVymazat
  22. Skvělý report, po tomhle článku jsem pevně rozhodnutá do toho příští rok jít! :)) Dokonce jsem naverbovala i některé kamarády a spolužáky :D Jen tedy musím posílit ruce.
    A souhlasím s komentáři, hrozně Ti to sluší a celá jen záříš :))

    OdpovědětVymazat
  23. Teda, Tvůj zadek na tý první fotce - tomu říkám inspirace/motivace!

    OdpovědětVymazat
  24. Dobře ty! Vlastně dobře všichni, co to zvládli. :D
    Já jsem takový strašpytel, asi bych se moc bála, ale přijít se podívat bych asi zvládla. :D

    OdpovědětVymazat
  25. Už asi dva roky přemýšlím o účasti, ale pořád se nemůžu dokopat, i když moc chci. Prostě si nevěřím :D Pořád si říkám až víc natrénuju... :D

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za všechny komentáře :) Odpovídám na ně tady na blogu ;)