pondělí 28. ledna 2013

Jak se nestresovat z většího množství jídla

 Nečekejte, že vám tady poradím nějaké zázračné kouzlo, které vás zbaví všech výčitek, které jste kdy měli, míváte, nebo mít třeba budete. Ale tak nějak vím, že právě s výčitkami, které jsou spojené s jídlem, hodně z vás bojuje. Ať už to jsou výčitky z jídla nezdravého, z většího množství jídla nebo z nějakého přejezení...pořád je to něco, co v nás vyvolává zbytečný stres a naší psychice to jenom škodí. A co škodí naší psychice, může stejně tak škodit naší cestě za vytyčenými cíli. Ať už je to zhubnout pár kilo nebo jenom žít spokojený život :) 



Opět zde nebudu přepisovat nějaké poučky z chytrých dámských magazínů (ale to byste ode mě snad ani nečekali), spíše to všechno bude opět o mých zkušenostech a pocitech. Co mě k tomuto článku inspirovalo? Myslím, že by to ani nemohlo být nic jiného než má vlastní zkušenost s tímto "problémem" :) I já jsem jenom člověk. Občas taky nestíhám přes den jíst úplně správně, nakupí se nějaké věci, co mě trápí, nebo mě prostě jen přepadnou chutě a já toho sním více a třeba ne zrovna v běžnou hodinu. Ale myslím, že je to úplně normální, člověk přece nemůže jíst každý den úplně stejně jako nějaký robot ;)

Když jsem ale minulý spořádala večer zdravý čoko muffin, proteinový pudink, flapjack a ještě rýžový chlebík s arašídovým máslem (v rozmezí asi 2 hodin), dovedlo mě to k zamyšlení... Jak bych se po něčem takovém cítila před pár měsíci a jak se cítím teď?

Jak bych se cítila asi rok zpátky, vím naprosto přesně - obrovské výčitky, stres, myšlenky na to, že budu tlustá a druhý den nejspíše hodně omezený jídelníček.

Jak se po takových náletech cítím teď? Tak v první řadě jsem ráda, že mi tohle "stačí". Zažila jsem si záchvatové přejídání a oproti tomu pro mě tohle opravdu  (skoro) nic není :)

Výčitky? No možná se nějaké snaží protlačit na povrch, ale já jsem tvrdá, já se nedám :D Takže výčitky potlačeny. A jakým způsobem se na to dívám? V první řádě - občasný hřešící den je povolen a vlastně i doporučován. Někdy je více než vhodné jeden den navýšit příjem sacharidů a energie - takže tím vlastně splňuji toto doporučení :) V druhé řadě - i přes tohle všechno mám stále víceméně pokryt můj výdej. A i kdyby ne, je to jenom něco málo navíc. A jelikož posiluji, nemusí mi to dělat starosti. Protože při posilování musíte mít na nabírání svalů větší příjem než výdej. Takže v tento den vlastně zrovna nabírám svaly. (jednoduše řečeno :D) A závěrem - jakýkoliv zbytek pomyslných výčitek je potlačen tím, že to nebylo nic extra nezdravého, ale prostě to, co jím běžně - víceméně zdravé věci :) Protože i když mám chuť se nacpat, tak radši vyberu své zásoby arašídového másla nebo nějakých tyčinek, než bych hledala nějaké jiné zásoby u nás doma. Není to úmyslné, prostě to tak je, prostě mám chuť na to. Všechno to jsou sice jen mé pocity, ale myslím, že i ty vás třeba můžou inspirovat k tomu, abyste i vy výčitkám nedali šanci ;)

No a co z toho tedy všechno plyne a co tím blogerka chtěla říct? :) No asi hlavně to, že když se o vás pokoušejí výčitky, vymyslete si nějakou výmluvu, kterou je zaženete. To je samozřejmě trochu nadnesené, ale obecně to funguje :) Není dobré se jídlem stresovat, je třeba si život taky trochu užít, i když se zrovna snažíte shodit nějaké to kilo. Pokud vás zdravý životní styl baví, tak by pro vás neměl být problém další den začít zase klasicky - v tom vašem režimu. A pokud se vám to nedaří a pořád se o vás pokoušejí nějaké chutě? Pak je třeba přehodnotit jídelníček, protože je pravděpodobné, že vám chybí nějaké živiny. Jakmile tyto drobnosti vychytáte, neměly by vás takovéto chutě přepadat pravidelně. A tímpádem ani následné výčitky :)


...................................................................................................................................


                  FACEBOOK - STRÁNKA
                  FACEBOOK - SKUPINA
                          FORMSPRING

54 komentářů :

  1. Tak to ja mam spis opacny problem, vycitky ze jim malo. Vim to, kazdy den si rikam, tak dnes budu jist vic ( jak kaloricky, tak pocet jidel za den), ale nedokazu se " prinutit".Ale snazim si to prestat vycitat, verim ze to prijde, tak jako ze jsem zacala rano snidat:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dej tomu čas, ono to půjde, když se budeš snažit ;) Postupně si na to zvykneš a za nějakou dobu už ti jídlo nebude dělat problém ;)

      Vymazat
  2. super článek a je to pravda :)
    já dřív snědla banán navíc a byl to pro mě konec světa, stres a nakonec jsem večer v záchvatu zklamání a zuřivost do sebe natlačila čokoládu a pár čokoládových tyčinek..
    Dneska? Ježiš mám na něj chuť, tak si ho prostě dám proboha :) Sice jsem teď nemocná a nemůžu se hýbat, tak si říkám, že to tělo chce na pomoc proti bacilům :D
    A že bych se přejídala večer? Taky ne :)
    Prostě mám dostatečný porce, který bych dříve označila za obrovský a váha rozhodně nahoru nejde :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky mi kdysi stačilo malé uklouznutí a už to jelo. Hlavně, že teď už to zvládáme koordinovat ;)

      Vymazat
  3. Přesně tak! dřív jsem toho sežrala mnohem víc, když jsem najednou povolila a dnes se tu a tam objeví něco co nebylo v plánu, ale jsem ráda jak píšeš, že to stačí a nezbagruju celou spíž. Už jsem si i zakázala se výrazně omezovat např. když se občas sejdu s kamarádkami na pivo, nebo zajdem do kavárny na pohár. Nene, bedlo by to akorát k tomu, že bych na ně mlsně zírala a pak si to doma večer ve velkém "vynahrazovala"...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, není třeba se omezvat při takových příležitostech. Pak je z toho člověk akorát naštvaný, má potřebu si to vynahradit a pak už si to tolik neužije :)

      Vymazat
  4. Já si před chvílí dala 5 bonbonů z bonboniery (ještě že nam do práce stále někdo nosí) :D výčitky? Ne, však jdu večer běhat :) a kdybych si nedala čokoládu, tak toho snim mnohem víc na záhnání chuti a nakonec bych stejně musela mít i tu čokoládu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělý přístup! :) Taky vím, že to vyběhám nebo prostě vycvičím, tak proč se stresovat :)

      Vymazat
  5. A já tajně doufám, že jednou něčeho takového dosáhnu... že nebudu mít výčitky za pitomou belgickou pralinku, kterou jsem si rozložila na dvakrát, když si dám víc než plátek pizzy a přestanu cítit pocit přejezenosti. Dostala jsem se z extrému do extrému....dříve jsem do sebe natlačila za den neskutečný věci a omlouvala to tím, že si moje tělo říká, co potřebuje...dnes se sebezapřením zvyšuju příjem kj a klepu se nad tím, aby tam nebylo ani o deko navíc....( a podvědomě doufám, že jednou se přejím a nebudu se týrat za to, že jsem jednou uklouzla...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to přejde, chce to čas a vytrvalost. Musíš naučit samu sebe, že to není nic špatného a věřit tomu ;)

      Vymazat
  6. hezky napsáno:)
    výčitky se občas pokoušejí i o mě, když sním víc jídla "než bych měla" nebo splácám všechno možné dohromady, a je mi pak těžko - ale naštěstí se to neděje často, jen jednou za dloouhou dobu. Ale když se to tak stane, výčitky mám, ale o to víc se těším na další den až zase budu jíst tak jak mi to vyhovuje:)

    někde jsem viděla pravidlo, že se má jíst z 80% zdravě, a zbytek je prostor pro něco "nezdravého" - a to se mi moc líbí - protože když člověk jí většinu času zdravě a sportuje, kousek čokolády nebo jednou za čas nějaká večeře v restauraci, případně pár skleniček neublíží ani náhodou, spíše naopak :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se po takových dnech těším na to, až nasadím zase svůj režim :) A to pravidlo je skvělé, mě se taky moc líbí. Tohle je podle mě přesně ta cesta ke spokojenému životu :) A jak říkáš, spíše to člověku prospěje, když si s mírou občas dopřeje :)

      Vymazat
  7. tvoje články mám moc ráda, moc dobře víš co holky trápí :)
    taky to mívám, ale uvědomila jsem si že díky tomu že cvičím nemusím mít strach dát si něco navíc :)
    kdy chci tak si dopřeju něco sladkého, a pak si řeknu...vzdyt mi to vlastně ani nechutnalo, jako by si moje žádalo už jen to zdravé...chutě přicházejí hlavně když jím nedostatečně a málo, prostě a jednoduše.
    přejídání je vždy jen důsledkem špatného jídelníčku:)
    ale přesto všechno...když slyším jak jím hodně a že lidi kolem mě nechápou kam to dávám, tak ve mě začne vrtat ten červík pochybnosti že fakt žeru a že bych měla ubrat...pak se zarazím a řeknu si, vždyt tělo potřebuje energii:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lidmi se určitě nenech zvyklat. Je důležité, že ty sama víš, že to tvé tělo potřebuje ;)

      Vymazat
  8. Zrovna dnes jsem snědla trošku víc čokolády..ale byla hořká(kakao je dobré na vrásky)..:D a běžím teď na rotoped, takže pohoda..:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hořká čokoláda není hřích, ale lék :D A v kombinaci s cvičení? Vůbec žádný problém :)

      Vymazat
    2. Ale skoro tři čtvrtě tabulky?..:D

      Vymazat
    3. No však si přečti, co jsem spořádala já :D Jedou za čas zvládnu spořádat i celou tabulku :D Asi to není až tak "dobré", jako kdybys snědla třeba jenom čtvrtinu, ale jak jsem psala. Občas se to stane, tak to radši neřešit, přejít to a druhý den zase hezky zdravě ;)

      Vymazat
    4. no jasně četla jsem a udělala jsi mi chutě na muffiny..:D Ale já jsem v pohodě, ta čokoláda mi nevadí..horší to bylo dřív, kdy to bylo pečivo,koblihy,oplatky a samé nezdravé,tučné,nic nedávající hnusy a nesmyslné přežírání..ale to tady zná asi většina :)

      Vymazat
    5. Přesně tak, takhle to u mě taky vypadalo dříve. Aspoň že teď už je to lepší :)

      Vymazat
  9. S tímhle bojuji již několik let, ale nevzdávám to:) Děkuji za článek :) K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobře, že to nevzdáváš, jen tak dál! ;)

      Vymazat
  10. Úplně mi mluvíš z duše! :))

    OdpovědětVymazat
  11. Článek je vážně parádní, máš pravdu :) to je to co mi trochu dělá problém, i když s dřívějšími časy se to nedá srovnávat, teď to neberu jako absolutní prohru. Teď už toho tolik nesním a hlavně si říkám, že po jednom dnu, kdy jsem jedla trochu více se vše nezboří :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, takový přístup je skvělý ;)

      Vymazat
  12. Opět moc pěkný článek :) Já jsem třeba před chvilkou měla kousek nezdravého dortu, ale nevyčítám si to, protože to byl jen kousek a nespořádala jsem ho celý (což bych dřív udělala). Taky jsem si dneska vzala na svačinu dva muffinky které jsem včera pekla ve zdravější verzi což bych dřív taky neudělala jelikož jsem ve škole měla místo svačiny jen mrkev nebo nic.. Ale jsem ráda že už si dokážu jídlo nevyčítat, ale zároveň teď mám pocit že to trochu kazím, ale zítra už zase najedu do starých kolejí, které mi víkend vždycky trochu přeruší :D

    A chtěla jsem se tě zeptat na nějaký tip jak chutně uplatnit cizrnu, kterou jsem si nedávno koupila a teď nevím co s ní :) A ještě by mě zajímalo kolik gramů cizrny v suchém stavu zhruba dáváš na jednu porci?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Já taky včera večeřela koláč s kakaem..svět se nezboří :D Ale máš super přístup. Ten dort ti i trochu možná závidím, už jsem ho neměla věčnost :D

      A cizrna - zrovna jsem ji dovečeřela :D Dělala jsem z ní salát - cizrna, cherry rajčátka, mražená zelenina, hermelín a zakysaná smetana. K tomu plátek chleba nebo knackebroty. Na porci dávám většinou 50g. A ktom tohoto salátu jsem z ní kdysi dělala i kaši (hummus) anebo ji přidávám i do jiných klasických zeleninovýh salátů, kam cpu luštěniny vždycky :) A ještě do polívek :)

      Vymazat
    2. To když někdy takto ujedu třeba s tím dortem odpoledne tak si pak plánuju za večeři třeba jen cottage se zeleninou i když jsem původně zamýšlela i pečivo a sýr, ale v momentě kdy mi vyhládne tak si stejně dám jídlo dle původního plánu :D Ale jsem ráda že teď už ovládám já jídlo a né ono mě :)

      A děkuju za tipy, chystám se na ni v pátek když máme ty pololetní prázdniny a nebude mě nikdo rušit v kuchyni :)

      Vymazat
    3. Tak to má být, vždycky to nějak přizpůsobit, vyvážit, ale nehladovět :)

      Vymazat
  13. Jsi mojí velkou inspirací. Táda bych pár kilo zhubla, jenže mám problém hlídat se v jídle :(. Doma je vždycky tolik pokušení, kterým nedokážu odolat :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Ono i to domácí pokušení přejde, jen to chce čas ;) Jakmile si zamiluješ zdravé jídlo a zjistíš, jak je s ním tvému tělu dobře, tak už tě to ani lákat nebude. Ale chce to opravdu vyvážený jídelníček a trochu času ;)

      Vymazat
  14. To já mám bohužel výčitky vždycky, když něco sním a neměla bych a pak je to boj, abych si neřekla že už je to vlastně jedno a nevybílila ledničku! Ale teď se fakt snažim a co jsem začala jíst pravidelně, tak mě ty chutě tolik netrápí.

    OdpovědětVymazat
  15. Naprosto souhlasím :) Tělo by si nic nežádalo, kdyby mu něco nechybělo. Takže pokud si žádá svačinu navíc, má jí mít, když vím, že mám výdej. A pokud budu hladová, protivná a slabá, stejně ničeho nedosáhnu..

    OdpovědětVymazat
  16. Skvelý článok, hlavne ja by som to mala uplatňovať :)

    OdpovědětVymazat
  17. fakt bezva článek a moc se mi líbí tvoje recepty :)
    já má prostě celoživotní problém s tímhle...špatný je že většinou pokud se fakt hodně přejím mám tendence z toho jít zvracet :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To není moc dobře, doufám, že jsi nikdy takhle nezvracela, protože ono se z toho pak opravdu špatně vyhrabává. I když je to jak říkáš celoživotní problém, určitě se s tím dá něco dělat. Jen to nevzdávej! Pracuj na tom, hezky postupně a k uspokojivému výsledku se časem dostaneš ;)

      Vymazat
  18. Super! :) Já si větší porce neodpírám už tak půl roku, a nemůžu si to vynachválit :DD Někdy se mě teda rodiče ptají, jak to můžu všechno sníst, navíc, když jím tak 6 denně :D No, my chytří víme :) A mě teda nikdy záchvatovié přejídání nepotkalo, jen jednu dobu, kdy jsem začala hrozně moc cvičit, jsem pak jedla ještě daleko víc, než teď, ale to už byl fakt extrém :D Naštěstí jsem to urovnala do 'přiměřených' porcí a přiměřeného cvičení :DD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo tvoje porce znám :D Ty se tím vážně evidentně nestresuješ :D Ale to je jednom dobře :)

      Vymazat
  19. Já mám porce pořád jako pro obry, půl pytlíku rejže jako dřív by mi teď nestačilo ani náhodou a ovoce spořádám denně přes půl tuny. Ovesné vločky na kaši si nevážím a aspoň jednou za pár dní mám hořkou čokoládu nebo nějakou zdravou musli tyčinku - a přesto jsem zas ještě půlkila zhubla, ikdyž nechci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jak se metabolismus rozjede, tak se člověk nestačí divit. Asi můžeš ještě přidat - co třeba na tucích (těch zdravých samozřejmě)? ;)

      Vymazat
  20. Super článek. Já výčitky nijak zvlášť nemívám. Ovšem včera jsem je měla zcela oprávněně. Celý den jsem jedla zdravě, až na půl Milky Oreo a potom jsme jeli k babi na narozeniny, kde se prostě nikdy nedokážu ovládnout, tak jsem měla řez s ovocem a zakysanou smetanou, dva chlebíčky a 6 malých (asi 5x2 cm) řezů. Nuže, nebyl to den podle mých představ, ale nehrotím to...dneska už jsem zase jedla "čistě", takže ok :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na návštěvách to často podobně dopadá i u mě. Někdy pak není lehké ty výčitky krotit. Člověk jenom sedí, jí, co je předním a skoro to ani nevnímá... Zrovna o víkendu mě čeká návštěva babičky. Ale já už se na ty "dobroty" i těším :D Vím že další týden si to vynahradím jídlem doma a cvičením ve fitku :)

      Vymazat
  21. Moc pěkné a moc pravdivé:-) Skvělý přístup:-)

    OdpovědětVymazat
  22. Víš, říkám si že mě už v mém věku (devatenáct - staroba, hahaha) nemůže nic překvapit.
    Ale vždycky jdu na tvůj blog a POKAŽDÉ mi vyrazíš dech.
    Já prostě nepochopím jak může být holka zároveň krásná a tak uvědomělá, tak chytrá a hodná, nepochopím! Jen tak dál, motivuješ ohromnou spoustu lidí :)
    A hnědé vlasy ti nesmírně sluší!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já si zase říkám, že už jsem dostala tolik úžasných komentářů, zpráv a mailů, že už mi žádný nemůže vyrazit dech...ale ten tvůj mě dostal. Opravdu moc děkuji za tak milá slova, nesmírně si toho vážím :) Děkuji! :)

      Vymazat
  23. Taky mám občas výčitky..u mně to není o tom, že bych se něčím přecpala - ale to, že si dám něco nezdravého..vždycky si říkám, že tím tak trochu anuluju to moje úsilí, které dávám do cvičení.
    Mám někdy tendenci být moc striktní - např. nepoužívat vůbec žádné sladidlo (viz. moje proteinová buchta), ale říkám si že to asi není ńejlepší přístup. Takže asi půjdu do zdravé výživy nakoupit nějaká sladidla a upeču si něco dobrého :) Protože mě přepadávají chuťe jít do cukrárny.. na zastávce trolejbusu z které jezdím, je cukrárna a vždycky tam mlsně nakukuju přes sklo :) A možná si tam jednou něco dát i půjdu :) Jak říkáš - jednou za čas to nevadí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem měla kdysi podobné pocity, ale ono občas to vážně nevadí. I zarytí zastánci zdravé stravy a slavní internetoví trenéři často doporučují něco nezdravého 1x týdně :)

      Určitě se neboj ani trochy slazení - podle toho, co popisuješ, si tvé tělo o ten cukr žádá a radši bych mu ho alespoň trošku dala ;)

      Vymazat
  24. Ať jím jakkoli, tak mám vždycky pocit, že je to hodně. :D Ale začínám si na to docela zvykat. Pomáhají mi třeba tvoje jídelníčky. ;) Ale sama si jídelníčky nepíšu, když to vidím napsané, děsí mě to a chci snižovat. Hodně mě uklidňuje cvičení, teď dělám od Jillian Ripped in 30 a k tomu ještě nějaké cviky a jsem v pohodě. Třeba včera jsem si po obědě dala celozrnnou sušenku se semínky a neumřela jsem. :D
    Před chvílí mi sestra nabízela, jestli bych s ní nešla do cukrárny, má nějaké dárkové poukázky. Když jsem si přečetla tenhle článek, napadlo mě, že bych mohla jít. :)
    Líbí se mi, jak to bereš. Jsi prostě takový ten ukázkový případ, jak se dostat na správnou cestu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Určitě se na té cestě taky už jseš. Chce to čas a snahu to změnit. Není třeba se omezovat a stresovat se jídlem. A tu cukrárnu si jednou za čas náležitě užít ;)

      Vymazat
  25. Tak já tedy nevím, co do jídelníčku zařazovat více, abych dokázala své chutě lépe ovládat. Někdy je to třeba jen proto, že nechci, ale často je to proto, že mě honí mlsná. Týden je to třeba v pohodě a pak další týden hrůza, jako bych potřebovala něco dohnat. Zapisuju si vše co sním a přepočítávám si DDD a většinou je to v normě. Třeba se stane, že jednou mám toho či onoho méně než bych měla mít, ale další den se to snažím vyrovnat. Tak opravdu nevím. Ale teprve to všechno objevuju, asi bych měla zjistit, co mé tělo potřebuje. Pěkný článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ono je to složité...někdy vážně člověku nic nechybí a jenom ho honí mlsná, jí z nudy nebo zajídá jiné pocity. Není to lehké, ale časem se dá naučit "poslouchat" své tělo a rozeznat tyto různé stavy a pak je případně řešit. Držím palce ať se daří a děkuji :)

      Vymazat
  26. Já neustále bojuju s tím že když se neudržím a dám si něco nezdravého pak si řeknu, že tak a teď je celý den v háji a dám si ještě, přejím se a pak...no musí to ven...jeden den jsem to totálně nezvládla, psychika byla taky v háji a udělala jsem to třikrát během dne...nevím co dělat...Během 2 let se mi podařilo zhubnout 34 kilo a teď co nemám tolik pohybu (zaměstnání je jiné než režim při střední škole) tak jsem za 6 měsíců nabrala 5 kilo a strach že se vrátím k původní váze mě naprotsto ovládl...

    OdpovědětVymazat
  27. Krásný článek!
    Mě zase trápí ten fakt, že se přejídám při každém jídle. Jakmile mám naloženou nějakou porci, tak ji musím sníst celou. A že bych si naložila míň, na to já nemám. Většinou si vařím jen pro sebe, takže se snažím sníst všechno, aby nebyly zbytky.
    A co se týče cvičení, do toho se mi vůbec nechce. Cítím se pořád unavená, mám problém i vyjít schody (ne že bych nestačila s dechem), ale nemám na to sílu...
    Jsem z toho zoufalá a na mojí psychice se to nepodepsalo zrovna pozitivně...

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za všechny komentáře :) Odpovídám na ně tady na blogu ;)