úterý 1. října 2013

SPARTAN RACE BOŘETICE: část první - povídací

 
Od mého prvního závodu Spartan Race už uběhl nějaký ten den a já vám slíbila rekapitulaci. Dnes ji tedy konečně píši - radši dřív, než všechno zapomenu a mé dojmy vyprchají :D Chtěla jsem počkat na to, až přidají pořadatelé všechny fotky, ale to může trvat ještě bůhví jak dlouho. Proto to dnes bude jenom povídací, spíše rekapitulační a několika málo fotkami. A to, jak se brodím bažinami vám pak ukážu v druhé části, která bude už spíše obrazová (pokud tedy těch fotek bude dost, což snad ano, protože si vybavuji, že na mě na trati mířili foťák hned několikrát :D).

Budu předpokládat, že všichni tak nějak víte, o co ve Spartan Race jde - přecejen jsem se o něm zmiňovala už několikrát a v poslední době se o něm všeobecně více mluví. Nebudu ho tedy moc rozebírat teoreticky - myslí, že postačí, když budete vědět, že jsem běžela nejzákladnější kategorii - tedy Spartan Sprint. Je to tedy trať dlouhá 5 nebo více kilometrů (v Bořeticích to bylo nakonec více než 6,5km), na které vás mimojiné čeká spousta zajímavých překážek (bahno, bahno, bahno a pak nějaký ten provaz, zeď či pneumatika - ale o tom více později :D). Dalšími kategoriemi jsou například Spartan Super (13 km + 21 překážek) nebo Spartan Beast (20km + 26 překážek) - více info ZDE . V Bořeticích se tentokrát běžel pouze Sprint, takže ani kdybych si to chtěla udělat náročnější, tak bych nemohla (ale příští rok už si ráda zaběhnu i další kategorie).

Sice se trošku šklebím, ael to je tím sluníčkem :D
Spartan Race je v ČR poměrně novinkou. Loni se konal poprvé na Slovensku a až letos v červnu byl první závod i u nás - v Monínci. Kdo se někdy koukal na sestřihy a videa ze samotných závodů, tak mohl být trošku zděšen - já nebyla. Naopak, nadšeně jsem se chtěla okamžitě účastnit :D (za to doma nevěřícně koukali a ptali se mě, zda do toho chci jako jít dobrovolně :D) Monínec v červnu nakonec nevyšel, ale o to víc jsem byla nadšená, když se otevřel další termín - září v Bořeticích - a já už neváhala ani chvilku :) Jakási fyzická příprava samozřejmě následovala, ale nějak extrémně jsem to neřešila. Zato psychická příprava, ta byla třeba taky - obzvláště den před samotným závodem :D
Podmínkou účasti je mimojiné i podepsaný reverz - tedy jakési prohlášení. Už jen když jsem doma četla to, tak jsem začínala pociťovat trochu paniky - ono podepisovat se pod prohlášení, že vaše rodina nebude nikoho žalovat v případě smrti, to vás zrovna neuklidní. Zvlášť když se slovo smrt vyskytlo hned v několika odstavcích :D Holt tvrdý závod si žádá tvrdá opatření, to je jasné :) 


Obzvláště jsem byla spokojená s místem konání - Bořetice, jižní Morava - jakoby kamenem dohodil k bydlišti mé babičky, prababičky, tety, pratety, strýčka... (no znáte to - veeelká rodina na jižní Moravě :D). Tento kraj mám moc ráda a o to více jsem se těšila, že jedu někam, kde to i sama trochu znám :) V 7 ráno jsme tedy vyrazili z Ostravy  na několikahodinovou cestu. V hlavě se mi honili různorodé myšlenky - na jedu stranu panika: To nedám! Do čeho jsem se to umotala?, na druhou klídek: Však pohoda, 5Km a pár překážek - to je skoro nic :) Na dobrodružství nám přidalo trochu i to, když během cesty jaksik vypadla převodovka - asi na chvíli taky zpanikařila, jelikož se po nějaké době vrátila zase do plné funkčnosti :D


Nejlepší dědeček na trati! :D


Po příjezdu jsme se zaregistrovali, dostali startovní čísla, chip a například i poukázku na pivo zdarma (která nakonec zůstala v našem případě nevyužitá - třeba ji uznají na příštím závodě.. :D). S mým číslem jsem byla spokojená - 1114 na zádech, to se mi líbilo :) Ačkoliv jsme byli již kolem 10:30 na místě, startovala jsem až ve 12:45, takže byl ještě nějaký čas na obhlídku areálu a cílové rovinky (na kterou už jsem se neuvěřitelně těšila!).

A teď už se konečně dostávám k tomu hlavnímu - ve 12:30 už jsem se poctivě připravila na startovní plochu a odpočítala posledních 15 minut do mého startu. V tu chvíli jsem netušila, co mám čekat, jestli se mám bát nebo těšit. 15 minut uběhlo jako nic a najednou se začalo odpočítávat posledních 10 sekund. Aby byl start ještě zajímavější, vypustili před nás jakýsi dým - no řeknu vám, blbý nápad postavit se dopředu, skoro jsem nemohla dýchat. Ale o to rychleji jsem vyběhla :D První minuty byly hrozné - doslova! Hned ze startu nás čekal výběh do kopce. Už po pár metrech jsem cítila, že ztrácím dech a běželo se mi těžko. Začala jsem sama sebe proklínat. Naštěstí to byl jen počáteční moment a já se rychle rozbíhala, zahřála se a dostala se do tempa :)



První překážka nebylo nic hrozného - jen přeskočit kupu slámy. V zápětí jsme museli přelézt vysokou zeď - pro holky naštěstí s troškou dopomoci :) Pak ale přišlo ručkování - na dost tlustých tyčích a na mě poměrně daleko od sebe. Takže v mém případě se tato překážka rovnala prvním 30 angličákům jako trest za nesplnění. Následoval opravdu "přívětivý" terén pro tento závod - hodně prudce s kopce, pak prudce do kopce a tak pořád dokola. Okolí bylo ale skvělé - samé krásné vinice! :) Pak troška balancu na další překážce v podobě tenkých dřevěných kladin, které jste museli přelézt bez spadnutí dolů - pro dost lidí problém, ale já to zvládla :) Hodně pěkné bylo i tahání pytlů do kopce - s pytlem šup na rameno, vylézt dva kopečky nahoru a pak zase zpátky dolů. No a potom asi ten nejprudší výšlap do kopce, na kterém nás čekalo osvěžení v podobě přísunu tekutin :)

Podotýkám, že do téhle doby jsem byla ještě suchá, čistá a nezablácená a to už jsme byli skoro v půlce závodu :D Následoval poměrně dlouhý běh, převážně dolů z kopce a já v tuto chvíli byla ráda, že jsem postupně začala předbíhat spoustu lidí, kteří to pojali spíše vycházkovou formou. Já si to ale přišla odběhnout, tak jaképak zdržování! :) Pak přišlo ještě pár překážek jako převracení pneumatiky a přelezení další stěny a někde mezitím i první bláto! Krásné tři kopečky bláta a mezi nimi pěkná bažinka :D Vylezla jsem asi tak o 10 kilo těžší, celá zabahněná a běh v tomhle "stavu" byl o to větší zábavou. Začal být větší problém nespadnout na blátě, než to udýchat :D






Pak se pořadatelé rozhodli, že nám od bláta už nedají pokoj. Po první bahenní lázni jich následovalo hned několik - tu přebrodit potok, pak dokonce jakýsi celý lesní rybník a následovala jedna bažina za druhou. No sečteno a podtrženo jsem do vody lezla minimálně 5x :D (tímto děkuji za perfektní počasí a teplo, které bylo!) Samozřejmě jsme museli překonávat průběžně další překážky - tahání pneumatik na laně, nějaké to přelzání, podlézání, brodění se stokou (doslova!). Pak už se pomalu blížila cílová rovinka, před kterou ale každého čekalo ještě několik úkolů. 

Šplhání na laně - to čeho jsem se nejvíc obávala, protože to vážně neumím :D Dost se mi ulevilo, když jsem viděla, že jsou na laně uzly - ve výsledku mi to ale stejně bylo k ničemu a následovalo mých druhých 30 angličáků. A pak už to, na co jsem se těšila - plazení se v bahně pod ostnatým drátem. To bylo nekonečné, opravdu dost flouhý úsek, ale v celku se to dalo zvládnou podlézt i po kolenou (jen se mi tu a tam zavadili vlasy do drátu či šplíchlo bahno do oka :D). Poté už jen přelézt jakousi šikmou kluzkou zeď, pokusit se trefit oštěp do terče (u mě jasný neúsěch = 30 angličáků). No a po tomto už opravdu díl - přeskočit oheň, nechat se praštit od ozbrojených Sparťanů a na krk dostat vytouženou medaili :)




Finišovala jsem v pro mě krásném čase 1 hodina 20 minut 19 sekund :) (mimochodem - nejrychlejší muž to měl za 35 minut a žena za 45!) Já si své cíle splnila - 1. doběhnout, 2. zvládnout to pod 1,5 hodiny, 3. překonat bez trestných angličáků více než polovinu překážek. Pak už následoval jenom relax, svačinka a samozřejmě focení v našem zabláceném úboru :D No a sprchování - to byl taky pěkný zážitek - hadice se studenou vodou, spousta lidí namačkaných na jednom místě, plno nahatých zadků a dokonce i "předků" :D (A bláto jsem pak sebe vymývala doma ještě 2 dny :D)




Abych své extra dlouhé povídání nějak zhrnula - bylo to perfektní. Všichni jsme si to moc užili a jak řekl už někdo na facebooku - tolik lidí šťastných, že jsou od bláta člověk najednou jen tak neuvidí :) No kdy jindy máte příležitost se v tom báhně takhle pěkně vymáchat? :D  Za sebe mohu říct, že jsem to možná čekala náročnější - možná to bylo těmi překážkami, kde si člověk tu a tam i odpočinul, když musel třeba chvilku čekat. Ale všehovšudy mě to až tak nezničilo a závod jsem dokončila vcelku bez problémů. Proto si myslím, že to může zvládnout skoro každý a není se třeba bát. Naopak - získáte skvělý zážitek :) Ačkoliv se mí spolusoutěžící zařekli, že teda příští rok na Sprint klidně, ale nic víc, já chci rozhodně zkusit i další kategorie - Spartan Race Super a klidně i ten Spartan Beast. To bude pro mě tepr výzva, na kterou se už teď těším. A ideálně si je odběhnu příští rok všechny, abych získala i tu spešl medaili! Holt jedna mi zkrátka nestačí :)




Pokud stále váhate a bojíte se, určitě nemáte důvod. Běžte do toho! Na trati je i spousta gentlemanů, kteří vám ochotně pomůžou. Což byla další super věc - všichni tvoří takový jeden velký tým. Je tam skvělá atmosféra, každý se usmívá, ať je suchý nebo zablácený. Prostě úžasná zkušenost, na kterou se nezapomíná :)

 
Nejlepší tričko! :)


Tady je ještě první krátký (neoficiální) videosestřih ze závodu :)
Více fotek vám ještě přidám v některém z dalších článků ;)


30 komentářů :

  1. Obdivuji te za to jak jsi se s tim zavodem poprala.. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsi skvělá! :-) Gratuluju k doběhnutí a hezkému výsledku :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jsi dobrá :) Gratuluju k úspěchu :) Chtěla jsem letos do Monínce, ale nevyšlo mi to a Bořetice jsou moc daleko :D Takže příští rok :) malá otázka - angličáky se dělají s klikem nebo bez? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mělo by se jít hrudníkem k zemi - takže bud klik nebo dole položit úplně hrudník na zem. Ale nikdo to tam moc nekontrolovat, někteří dělali i bez :)

      Vymazat
    2. Díky :)
      Už se hrozně těším na fotky :) Vypadáš fakt skvěle (a to bláto ti vůbec neubírá :)). Kolik teď vážíš? Nebo váhu neřešíš? :))

      Vymazat
    3. Jé, tak to děkuji :) No váhu ještě řeším - respektive postavu celkově, na číslech tolik nezáleží. Nějak se často nedokážu ukorigovat v jídle, ale teď se o to snažím více. Mám něco kolem 60Kg, možná 61Kg a pár kilo tuku bych určitě ještě chtěla dolů :)

      Vymazat
    4. Tak to s jídlem absolutně chápu, ještě když jsi s tím měla i jiný problém. Ale jednou se ti to povede a zvládneš to :) Ještě jsem se chtěla zeptat, ohledně toho šplhu na laně, můžeš si pomáhat i nohama nebo jenom "ručkovat" rukama? Díky :)

      Vymazat
  4. Ja chi taky! Příští rok tam musim být i kdybych měl vypotit krev! :D

    OdpovědětVymazat
  5. Pro tebe to musela být úžasná zkušenost že? Jak jsem tak koukala na video, hned jsem dostala chuť, vrhnout se do bláta!! :D Ale počasí jste měli opravdu krásné :)

    OdpovědětVymazat
  6. Jsi fakt dobra, klobouk dolu a uz se tesim na dalsi clanek:)

    OdpovědětVymazat
  7. jak jsem koukala na video tak jsem hned dostala chuť zažít to taky :D chtěla bych tak za rok za dva až budu mít lepší váhu, musí to být super pocit takhle se překonat a zažít něco tak "neobvyklého" :)

    OdpovědětVymazat
  8. Jsi prostě skvělá! :)
    Líbí se mi jak si vždycky jdeš za svým, a obzvlášť takový závod - mě vyděsil jen ten popis všech možných překážek :D Musel to být parádní zážitek, a třeba se k něčemu takovému do příštího roku taky odhodlám ... ale jak se znám, tak spíš ne :DD

    OdpovědětVymazat
  9. Ty jo, jsi naprosto úžasná, já bych tohle nezvládla ani omylem! Popravdě řečeno, když jsem četla, že chceš jít na Spartan Race, tak jsem si nejdřív myslela, že jsem to špatně přečetla, nějak mi nejde do hlavy, že tam vážně někdo dobrovolně jde. :D

    OdpovědětVymazat
  10. Jsi šikula, žes to tak skvěle zvládla! :)) Já účast zvažuji na příští rok, tak uvidíme. :)) Původně jsem myslela, že ta nejlehčí skupina musím uběhnout 10 km a víc, takže je pro mě milým překvapením, že je to jen polovina toho, než jsem si myslela. :D
    Ještě jsem se chtěla zeptat, jaké bylo startovné? :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Startovné je různé hlavně podle toho, v jakém termínu se přihlásíš (čím později, tím více), a zda jednotlivě či v týmu (čím míň lidí, tím více). Obecně to bylo tak od 500-1000Kč tuším. Někde byly možnosti využít i nějaké další slevy. Vždy to bývá vypsané na stránkách ;)

      Vymazat
  11. No tak to je prostě uplně jasný,příští rok jedu s kamarádama!!!! :)
    A jsem na tbee pyšná! :D

    OdpovědětVymazat
  12. Senza článek. A gratuluju Moni :). S kamarádama se chystáme na jaro. Po tom tvém článku se těším ještě víc :D. Jen doufám, že to zvládnu. Ta medaile a tričko je super motivace! :D

    OdpovědětVymazat
  13. Super, super, super! Zvládla jsi to krásně. Už jsem na to koukala u kamaráda na FB a jsem z toho hrozně nadšená.. Jednou si to taky zaběhnu. :)

    OdpovědětVymazat
  14. gratulace a krásný vyprávění i fotky ;o)
    já snad začnu běhat jen abych se mohla příští rok zúčastnit...

    OdpovědětVymazat
  15. Vypadá to super, asi o tom popřemýšlím :-) gratuluju !:)

    OdpovědětVymazat
  16. Jsi skvělá, gratuluju! Už se těším na fotky :D

    OdpovědětVymazat
  17. Gratulka k úspěšnému dokončení závodu :D
    A kolik lidí se nakonec účastnilo? Byli tam spíše muži či ženy, lidé starší, ve tvém věku nebo i děti?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No hooodně moc - asi přes 3000 lidí :) Hlavně tam byli muži, ale žen taky plno. Věk bych řekla nejvíc fakt těch 20-40let, ale objevily se tam všechny kategorie. Děti měli nachystaný i svůj krátký závod. Ale moc jich tam nebylo :)

      Vymazat
  18. Musím říct, že Monínec byl pro mě trošku kouzelnější, tento závod byl už hodně komerční a příští rok ani nemluvím, bude už to hodně profláklé:) Každopádně já to měla za 1 hod a 13 min, ale s tím, že jsem u poslendího áčka čekala asi 10 min než jsem byla na řadě:) Př. rok uvažuju o trifectě, tak snad to zvládneme!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky se mi to začíná zdát dost profláklé, to je pravda no. Ale trifectu chci taky, takže jdu taky do toho!

      A u posledního áčka pak už čekali asi všichni dost dlouho no, taky jsem tam byla. Chtěla jsem si to pěkně projít a nedělat jen angličáky místo toho :)

      Vymazat
    2. přesně, taky jsem radši počkala než to oběhla:)

      Vymazat
  19. Úžasný! Na takovou akci bych se ráda podívala, ale asi jenom vážně podívala.. :D
    Gratuluji k úspěšnému dokončení. :)

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za všechny komentáře :) Odpovídám na ně tady na blogu ;)