Psychika je dle mého názoru jeden z důležitých faktorů ovlivňujích hubnutí. Mnozí z nás si ani neuvědomují, jak může naše psychické rozpoložení ovlivnit to, jakým směrem se bude ubírat ručička na váze. A co pak teprve, když nás přepadne stres? Někteří ve stresu hubnout, jiní přibírají. Já patřím do té druhé skupiny. A úplně nejhorší je, když vám ten zmíněný stres způsobí právě vaše snahy zhubnout pár kilo...
Článek o stresu jsem měla v plánu napsat už nějakou dobu. A teď je k tomu dle mého ideální okamžik. Zrovna dnes jsem si totiž uvědomila, že mě v mých hubnoucích snahách opět začíná stres ovlivňovat. Že to příliš řeším, až z toho začínám být nešťastná. STOP! Člověk by neměl přemýšlet nad každou kalorií, kontrolovat se v zrcadle pokaždé, když kolem něj projde a už vůbec ne přemýšlet nad tím, že se mu nechce trávit večer s přáteli jenom kvůli tomu, že tam bude nějaké jídlo a alkohol navíc. Přesně tahle cesta totiž třeba u mě vede k přejídání. Takže zastavit stát, nádech výdech, nasadit úsměv a jdeme si zdravý životní styl užívat :)
Ačkoliv je všeobecně známo, že stres způsobuje hlavně práce, časová vytíženost, škola či problémy v rodině, i takové hubnutí ho může snadno vyvolat. Vystresovaní lidé bývají často podráždění a špatně spí. Dalším příznakem je například taky častá potčeba močení, pocení, bušení srdce, napjaté svaly. Nedávno jsem o stresu četla v časopise článek. V první řadě mě překvapilo, že jako zdroj toho, co ho může vyvolat, bylo v seznamu uvedeno hubnutí. Když jsem si pak přečetla příznaky stresu, najednou mi došlo, že za tu dobu, co jsem se vždy pokoušela nějaké to kilo shodit, jsem často byla ve stresu.
Ale vždyť to je přece špatně, no ne? Člověk by se neměl stresovat tím, že chce pro sebe udělat něco dobrého. Myslím, že ani nejsem jediná. Spousta lidí, kteří se snaží zhubnout jsou občas přecitlivělí, odtažití, podráždění... Z osobní zkušenosti vím, že jsem vždy zhubla více, když jsem byla v dobré náladě. Pokud jsem se celý týden nervovala, úbytek byl mnohdy nulový. Takže zkoncujme stresem, neprospívá nám, naši náladě ani postavě! :)
A jak se ho zbavit? Nebudu sem kopírovat žádné seznamy z všemožných článků, kterých je beztak plný internet. Za mě, je důležité především umět se uvolnit, odreagovat, relaxovat. Užít si svůj pohyb proto, že nás baví a ne proto, že musíme. Nestresovat se jídlem, nechtít toho sníst co nejméně nebo mít co nejdokonalejší jídelníček. Občas si taky něco dobrého dopřát. Nemyslet celý den jen na jídlo a ubnutí. A hlavně, nevyhýbat se přátelům a společenským událostem. Umět si život užít, i když se snažíme se v jídle kontrolovat ;)
u mňa je práve toto veľký problém a neviem, akos a toho zbaviť!! ach ach...psychika moja
OdpovědětVymazatMě vždycky setkání s kamarády strašně nakopne. Bohužel bydlíme strašně daleko od sebe - můj problém je právě v tom, že jsem vlastně sama.
OdpovědětVymazatA taky je hrůza dávat si cíle a plánovat tohleto a támhleto za nějakou předem danou dobu :-/
Úžasný článok :) Oceňujem že si to neokopčila z internetu, ale napísala si to vlastnými slovami, pretože toto ma naozaj baví čítať. Súhlasím,psychika je naozaj veľmi dôležitý faktor. A vždy to ide lepšie s optimizom :) A ten film, ak by si si to vážne chcela pozrieť tak ti môžem napísať link na ulozto :)
OdpovědětVymazatAhoj chcela som sa spýtať aký názor máš na sušenú srvátku :)
OdpovědětVymazatNemůžu moc soudit, nemám s ní tolik zkušensotí. Určitě má nějaké prospěšné látky a je dobrará pro zpestření jídelníčku, ale nepovažovala bych to za něco zázračného ;)
VymazatProstě to nehrottě, berte to jako zabavu a neco co delate rpo sebe...to ze zhubnete je jen dalsi plus :-)...ja pri stresu hubnu, zrovna jeden takovy prozivam a dnes mi vaha po dlouhe dobe ukazala cislo, ktere jsem od doby co pravidelne sportuju nevidela...snad se dam zase dokupy :-/
OdpovědětVymazatPresne :) ja som sa po Veľkej Noci rozhodla zbaviť toho kontrolovania. Raz som išla von a spoznala toľko ľudí a teraz ani nemám čas myslieť na chudnutie a chudnem. Proste automaticky jem pekne, športujem a tým, že som viac spoločenská som aj šťastnejšia :)
OdpovědětVymazatahojky, nevíš jestli není problém v tom, že mám pořád chuť na sladké a přežírám se jím neustále. Největší paradox je, že mi vůbec nechutná, prostě to sním jak to vidím na stole, nebo vím že to je schované ve skříni. Nevím co to pro mě znamená, hlavně čím nahradit sladké..budu ráda, když mi odpovíš:) Jinak moc ráda, čtu tvé články:)
OdpovědětVymazatNo pokud máš potřebu ho jíst a přitom na to nemáš ani chuť, tak v tom bude nejspíš nějaký psychický problém. Prostě něco potřebuješ "zajíst". Co je to za problém, už ti říct nedokážu. Ale jasné je, že jakmile ho vyřešíš, zmizí i ta chuť neustále jíst. Být tebou, tak se pokusím se více zamýšlet: V jakých situacích máš nejčastěji chuť jíst? Mají tyto situace něco společného? Cítíš úzkost, nudu nebo smutek? Potom, když taková situace znovu příjde, už můžeš být předem připravená na to, ji zvládnout. Zkus se vždycky na chvíli předtím, než něco takové sníš, zastavit a zeptat se, proč to chceš jíst. Máš na to opravdu chuť? Máš hlad? Co ti to dá, když ti to ani nechutná? Pomůže ti to dosáhnout tvých cílů?
VymazatSnad ti alespoň trochu má rada pomůže. Těžko můžu soudit jaký je problém, když tě neznám. Soudím hlavně z vlastních zkušeností ;)
Uplne si to vystihla, myslim ze na tvuj blog by mela chodit vetsina hubnoucich, jsi dobrym prikladem ;) souhlasim s tim stranenim se veceru s prateli kvuli jidlu, to je blbost. Jidlo je soucasti zivota, ale abych se s nim stresovala 24 dni denne? To uz nechci, normalne se mi o tom zdalo, je treba fakt zvolnit ;)
OdpovědětVymazatTaky už se mi o jídle i zdá, když o něm moc přemýšlím. Třeba včera - normálně se mi zdálo, že se přejídám! I proto mi dnes došlo, že musím zase zvolnit a nehrotit to tolik :)
VymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazatJá jsem ještě asi nezažila velkej stres a snažím se hlídat i o zkouškovém. Je fakt, že teď jídlo docela řeším. Teď jsem byla dva dny na exkurzi v Praze a měla jsem děsné výčitky, že jsem necvičila a už jsem viděla, jak se mi všechno ukládá v pase. A taky jsem si připadala jak prase s tím, co jsem jedla, i když jsem jedla vše co ostatní. Docela mě to štve, že mi to zalezlo až tak pod kůži..
OdpovědětVymazathodně pravdivý článek....dřív jsem to měla i tak, že jsem na nějakou akci nešla jen proto, že se tam mělo grilovat...a takhle jsem se připravila o několik zážitků s kamarády...teď už se snažím to tak nehrotit, ale někdy na to pořád myslím,,
OdpovědětVymazatNo me se prave zdalo to same, celej den jsem jedla pekne a pak se mi v noci zdalo ze jsem se prejedla, uplne jsem na sebe byla nastavana, ale byl to jen sen ;)
OdpovědětVymazatjeeej...napsala jsem dneska taky clánek o psychice...a to jsem ten tvuj ani ještě nečetla, když jsem to psala..tak jen at si nemyslíš, že kopíruju..:)..Hezký článeček..pravdivý :)
OdpovědětVymazatJinak v sobotu jdu grilovat a nestresuju se...tak to má být:)
OdpovědětVymazatJojo, já jsem včera "krásně" stres zajedla :-)... Překvapivě s tím, že mám potřebu zajídat "něco" nemám doma, ale v práci, asi to o nečem vypovídá a nuda to rozhodně nebude...
OdpovědětVymazatSvatá pravda .. u mě stres vyvolává právě hubnutí, ale přibírání taky. Takže opravdu jediné východisko je zlatá střední cesta hezky v poklidu
OdpovědětVymazatMám to stejně, když se stresuji musím si dám imaginární facku na vzpamatování, dám si něco na co mám chuť třebaže je to kobliha a jinak si jedu ty svoje tvarohy, hovínkové:D celozrnné těstoviny atp. Nechci být přeci zase nemocná a být mešuge (né že bych teď nebyla, ale trošku jinak:))
OdpovědětVymazatveľmi by som sa chcela nejak rozsiahlo a inteligentne vyjadriť, ale jediné čo ma napadá je: wow! ,.. fakt super článok. pravdivý
OdpovědětVymazatahoj
OdpovědětVymazatto je Yoshino z Japonska.
I výzkum o hubnutí a zdravé výživy let.
Nechápu, svůj jazyk tak,
ale mám pocit, vaše webové stránky atmosféra velmi dobrá.
Vrátím se dívat znovu, díky.